Humanitární krize ve Středozemním moři pokračuje

Humanitární krize ve Středozemním moři pokračuje

Dlouhé dny hledala humanitární loď Alan Kurdi bezpečný přístav. Potom přišla osvobozující zpráva: Malta pustí všech 65 trosečníků na souš. Mají být bezprostředně rozděleni mezi ostatní evropské země. Jejich integrace začala už na palubě. Pro záchranáře je jedno jasné: mise pokračuje.

65 migrantů na palubě německé záchranné lodi Alan Kurdi dorazilo podle armádních údajů v neděli na Maltu. 62 z nich bylo předáno patrolovací lodi ostrovního státu a večer se vylodili na Maltě, sdělilo maltské vojenské námořnictvo. Tři migranti, kteří potřebovali akutní lékařskou pomoc, byli už předtím z lodi přepravení letecky.

Zachránění trosečníci mají být bezprostředně rozděleni mezi ostatní evropské země, sdělila vláda v maltském hlavním městě Vallettě po rozhovorech s Evropskou komisí a Německem. Malta předtím projevila ochotu, že 65 uprchlíků pustí na pevninu. „Jsme příjemně překvapeni“, uvedl operační velitel humanitární organizace Sea Eye Gorden Isler v telefonním rozhovoru s německou tiskovou agenturou DPA. Posádka se o osvobozující zprávě dozvěděla až z telefonátů novinářů.

Maltské úřady sdělily, že kromě toho bylo dosaženo dohody, že země Evropské unie přijmou polovinu z dalších 58 migrantů, kteří byli ve Středozemním moři zachráněni maltským námořnictvem.

„Pokračujeme“

Operační velitel humanitární organizace Sea Eye Gorden Isler v neděli večer na Twitteru oznámil: „Pokračujeme. Alan Kurdi pluje zpět do místa nasazení. Moje posádka chce dále zachraňovat lidské životy.“ Díky rychlé pomoci maltské vlády je opět připravena k nasazení.

Seehofer požaduje „fungující mechanismus“

Německý ministr vnitra Horst Seehofer (CDU) uvítal, že Malta dovolila celkem 123 migrantům vkročit na pevninu. „Na základě proseb Malty by mělo být 94 osob rozděleno mezi ostatní členské země. V duchu evropské solidarity jsem nabídl, že se budeme podílet přijetím až 40 osob“, sdělil v neděli večer ústy ministerstva.

„Jsem spokojený, že se rychle podařilo umožnit vylodění. Pro tyto případy ale potřebujeme rychle fungující mechanismus. Na tom nyní musí se zvýšeným úsilím pracovat Evropská komise a členské země.“

Poslední přístav Gozo

Operační velitel Sea Eye uvedl, že maltské úřady instruovaly vedení lodi Alan Kurdi, aby se loď vydala do Goza, sousedního ostrova Malty. „Ten leží ve vzdálenosti 50 námořních mil, což trvá zhruba 7 hodin.“ Tam budou lidé zřejmě na moři převzati maltskou armádou a dopraveni na souš.

Alan Kurdi bloudila několik dní Středozemním mořem. Itálie nechtěla 65 osobám, zachráněným před libyjským pobřežím z přeplněného člunu, dovolit vkročit na souš. Situace na palubě se vyostřovala.

„Tři zachránění se nachází ve vážném stavu. Jsou silně podvyživení a zesláblí a musí být nutně dopraveni k lékařskému ošetření na pevninu“, uvedl Isler. Dvě osoby nejsou plnoleté. Malta přislíbila, že třem osobám dovolí opustit palubu.

První hodiny němčiny ještě na palubě

Záchranáři na palubě lodi, kterou provozuje regensburská humanitární organizace Sea Eye, se nenechali dočasnými problémy zviklat. „Pokud evropské země projeví ochotu k přijetí zachráněných, maltské úřady je pustí na pevninu“, předpovídal Isler. To se později také potvrdilo. Záchranáři mezitím už na moři začali s integrací: „Uprchlíkům dáváme první hodiny němčiny“, řekl Isler. Komunikace probíhá převážně anglicky. Kdo ještě nerozumí, tomu překládají starší migranti.

Isler poprosil Německo, pod jehož vlajkou se Alan Kurdi plaví, aby stejně jako v předchozích podobných případech zahájilo jednání se zúčastněnými zeměmi. Ministerstvo vnitra a ministerstvo zahraničí doposud vždy jednala profesionálně a efektivně. Mluvčí Sea Eye Carlotta Weiblová agentuře DPA sdělila: „Pokud má přestat umírání ve Středozemním moři, pak nesmí záchranářské lodě čekat týdny před přístavy.“

Tahanice kolem Alan Kurdi: „Opravdu trapné“

Loď Alan Kurdi – pojmenovaná podle tříletého syrského hocha, jehož mrtvé tělo bylo ke konci léta 2015 vyplaveno na turecké pobřeží – je 38 metrů dlouhé bývalé vědecké plavidlo NDR. V sobotu čekalo marně před italským středomořským ostrovem Lampedusa na povolení k vplutí do přístavu. „V žádném případě“, deklaroval italský extrémně pravicový ministr vnitra Matteo Salvini pod pohrůžkou tvrdých trestů. Pozdě večer pak loď pod časovým tlakem vyplula směrem k Maltě.

„Že se nyní šéfové vlád musí opět zabývat rozdělováním jednotlivých migrantů, je opravdu trapné“, řekl Isler. Je třeba už konečně nalézt přerozdělovací mechanismus pro uprchlíky v Evropě. „Pak by už také nebyly zavírány přístavy pro záchranné lodě“, dodal. Předseda frakce Zelených ve Spolkovém sněmu Anton Hofreiter požadoval, aby Německo přijalo všech 65 migrantů z lodi Alan Kurdi.

Seehofer píše Salvinimu

Případ vyvolal spor mezi Seehoferem a Salvinim. Německý ministr vnitra Horst Seehofer předtím vyzval svého italského kolegu Matteo Salviniho, aby ukončil chronickou krizi kolem záchranářských lodí ve Středozemním moři. „Nemůže zodpovídat, aby lodě se zachráněnými lidmi na palubě týdny bloudily po Středozemním moři a nenašly jediný přístav“, napsal Seehofer v sobotu v dopise Salvinimu. Ten to obratem odmítl.

Raději by poslal autobusem všechny migranty přímo na německé velvyslanectví v Římě, reagoval ve videu šířeném na internetu.

„Alex“ doplula navzdory zákazu do Itálie

Mezitím obdrželi lidé na palubě italské humanitární lodi Alex povolení přesunout se v Lampeduse na pevninu. Loď s 41 ve Středozemním moři zachráněnými uprchlíky předtím přes Salviniho zákaz vplula do přístavu italského středomořského ostrova.

Alex tak následovala příkladu německé záchranářské lodi Sea Watch 3, která týden předtím navzdory zákazu zakotvila pod velením kapitánky Caroly Racktete se 40 lidmi na palubě  na Lampeduse.

Pravicově populistický Salvini předtím oznámil, že v žádném případě nedovolí, aby se kdokoliv z Alex dostal na pevninu. Chce nadále bránit Itálii. Ministerstvo vnitra později večer oznámilo, že protichůdné rozhodnutí učinila finanční policie za účelem vyšetřování.

Finanční policie spadá pod ministerstvo hospodářství a ne pod Salviniho ministerstvo vnitra, který si tak zachoval tvář. Alex byla zabavena a proti kapitánovi bylo zahájeno vyšetřování pro napomáhání k ilegální migraci.

Katastrofální hygienické poměry

Relativně malá motorová plachetnice Alex je podle údajů humanitární organizace Mediterranea certifikována pouze pro 18 lidí. Na palubě se ale nacházelo 60 osob. Hygienické poměry a nedostatek vody vedly podle organizace Mediterranea ke katastrofálním podmínkám.

Seehofer ve svém dopise Salvinimu vyzval k rychlému evropskému řešení a společné spoluzodpovědnosti aktuálních případů záchrany trosečníků ve Středozemním moři. „Proto na vás naléhavě apeluji, abyste svůj postoj neotevírat italské přístavy, přehodnotil“, dodal Seehofer.

Německo nabídlo Evropské komisi, že migranty ze záchranářských lodí přijme. „I v případě lodí Alan Kurdi a Alex jsme v rámci evropského solidárního řešení ochotni přijmout část zachráněných osob“, řekl v sobotu Seehofer.

Salvini o tom nechce nic slyšet. „Spolková vláda mě prosí, abych pro tyto lodě otevřel italské přístavy? Rozhodně ne“, řekl. „Vyzýváme vládu Angely Merkelové, aby lodím, které pomáhají pašerákům lidí a převaděčům, zapověděla používání německé vlajky a své občany, které porušují italské zákony, povolala zpět“, dodal.

Salvini slíbil, že zastaví ilegální migraci do Itálie. Přitom se soustředí především na mediální účinné akce proti soukromým záchranným lodím, ačkoliv do Itálie dopravují poměrně malé počty migrantů.

Podpora bývalého kancléře Kurze

Salvini obdržel podporu od bývalého rakouského kancléře Sebastiana Kurze. Ten považuje za nesprávné, když humanitární organizace jako Sea Watch, pod kterou patří kapitánka Carola Rackete, dopravují ve Středozemním moři zachráněné uprchlíky do Evropy. „Vzbuzují tak jen falešnou naději a neúmyslně tak lákají další lidi do nebezpečí“, sdělil politik Rakouské lidové strany (ÖVP) magazínu Welt am Sonntag.

„Dokud bude záchrana ve Středozemním moři spojena se vstupenkou do střední Evropy, bude se stále více lidí vydávat na cestu“, pokračoval Kurz. Studie ovšem ukazují, že pro Kurzovu tezi neexistují žádné důkazy. Mezi počtem prchajících přes Středozemní moře a počtem záchranářů neexistuje žádná souvislost. Navíc vzrostl počet uprchlíků i v onom krátkém intervalu, kdy EU ukončila svůj záchranářský program a humanitární organizace ho ještě nestačily naplno nahradit.

V Německu demonstrují tisíce lidí

Více než 5.000 osob demonstrovalo podle údajů organizace Seebrücke (Mořský most) v sobotu ve 13 městech Severního Porýní-Vestfálska za práva trosečníků a uprchlíků. Navíc vyhlásily nouzový stav lidskosti. Největší pochody se konaly v Bonnu, Kolíně nad Rýnem a Münsteru.

V Bonnu shodili účastníci z mostu do Rýna květiny, aby tak připomněli mrtvé ve Středozemním moři. Podle mluvčí iniciativy Seebrücke bylo navíc v centru města rozprostřeno modré plátno s papírovými lodičkami, které symbolizovaly stav nouze ve Středozemním moři. V Bonnu se údajně shromáždilo kolem 700 lidí. Policie zmínila 540 účastníků. Vše probíhalo pokojně, sdělil její mluvčí.

V Kolíně nad Rýnem se podle pořadatelů sešlo 500 osob. V centru města byly k vidění plakáty, na nichž byla průběžně aktualizována jména utonulých ve Středozemním moři, uvedla mluvčí organizace Seebrücke.

V Münsteru oznámil v poledne mluvčí pořadatele kolem 800 účastníků. Protest byl namířen i proti dočasnému zatčení kapitánky záchranářské lodi Sea Watch 3 Caroly Rackete. S trosečníky na palubě se přes zákaz italské vlády vydala do přístavu na Lampeduse. Mezitím je opět na svobodě.

Seebrücke je podle vlastních údajů hnutím, založeným spolky a dalšími aktéry občanské společnosti. K jejím podporovatelům patří i lékaři, humanitární pracovníci pomáhající uprchlíkům a mírové aktivisté.

13 utopených migrantů

Mezitím vylovili záchranáři po havárii lodi před tuniským pobřežím 13 těl mrtvých afrických migrantů. Jejich počet zřejmě ještě vzroste, sdělil v sobotu Mongi Slim z humanitární organizace Červený půlměsíc.

Gumový člun se vydal v pondělí na cestu z Libye do Evropy. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) bylo na palubě 85 migrantů, když se člun ve středu potopil. Podařilo se zachránit pouze 4 uprchlíky.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: