Starosta Rostocku: „Přijmout 20.000 uprchlíků dokáže každé německé město“

Starosta Rostocku:

Rostock chce dobrovolně přijmout uprchlíky, zachráněné ve Středozemním moři. Starosta Roland Methling ale vidí v angažovanosti města pouze jednorázovou akci a po spolkové vládě požaduje miliardy na boj s příčinami migrace.

Od podzimu r. 2018 se 72 obcí a měst v Německu prohlásilo za „bezpečné přístavy“ a chce uprchlíkům zachráněným ve Středozemním moři nabídnout ubytování a péči. Minulý měsíc navíc 13 z nich v Berlíně založilo komunální sdružení „Města bezpečných přístavů“. Jedním je i hansovní město Rostock v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Od r. 2005 úřadující bezpartijní starosta Roland Methling v rozhovoru vysvětluje, co si slibuje od ochoty přijmout migranty.

Die Welt: Pane Methlingu, proč chcete kromě regulérně rozdělených migrantů přijmout v Rostocku ještě další?

Roland Methling: Nesmíme už odvracet tvář, vzhledem k humanitární katastrofě ve Středozemním moři nelze už déle čekat. Během prvního zasedání našeho nového zastupitelstva jsme se minulý týden převážnou většinou rozhodli, že přijmeme 20 ve Středozemním moři zachráněných uprchlíků.

Chceme nést za tyto osoby náklady, pokud to neudělají spolkové nebo zemské instituce. Tyto konkrétní závazky přebíráme jako první německé velkoměsto. Často se totiž mluví o podpoře uprchlíků, aniž by se však při tom myslelo na vlastní peníze.

Welt: Jak na to obyvatelé Rostocku reagovali?

Methling: Převážná část reakcí byla pozitivní. A v městské radě byl při 53 hlasech pro pouze jeden hlas proti a tři se zdrželi.

Welt: Pokud nyní chtějí jednotlivá města přijímat uprchlíky, nejde to proti celoevropskému řešení?

Methling: Je to prozatímní humanitární řešení, kterým chceme jasně a viditelně demonstrovat naši odpovědnost. Německá a evropská politika v uprchlické otázce selhává. To, co se odehrává ve Středozemním moři, je obrovská humanitární katastrofa. Chceme zvýšit vnímavost pro toto téma u 80 milionů lidí v Německu.

Welt: Bez souhlasu Spolkového ministerstva vnitra v Berlíně ovšem nemůžete vy ani jiná města skutečně jednat. Zlobí vás to?

Methling: Humanitární katastrofa nemůže být řešena tak, že ukážeme prstem pouze na Itálii. Musíme se postavit do čela a požadovat evropské řešení, jak přerozdělovat uprchlíky. Podporuji reakci spolkového ministra vnitra, který řekl, že se jedná pouze o výjimečný případ, když nyní přijmeme 20 uprchlíků z lodi Sea Watch 3.

Welt: Přesto se jako město nemůžete samostatně rozhodnout, že je přijmete. Jste pro, aby se z pobytového zákona vyškrtla pasáž, která u přijetí vyžaduje souhlas spolkových institucí?

Methling: Samozřejmě jsem pro. Přesně takové usnesení jsme schválili. Ale to může být jen dalším bodem, jak tlačit na spolkovou vládu, aby usilovněji hledala celoevropská řešení. Chceme s ní zatřást, aby začala tento globální problém konečně řešit.

Welt: Přijali byste i více než 20 lidí, pokud by do italského přístavu připlula další záchnářská loď s migranty?

Methling: Této otázce nerozumím. Neděje se to každý týden. Jde o jednorázovou akci, která je především apelem na spolkovou vládu. Nijak nám nepomůže, pokud teď 1.000 obcí v Německu řekne: přijmeme další uprchlíky, pokud spolková vláda nadále nebude jednat. Jak je možné, že se rozvinuté země světa nejsou schopny dohodnout v jedné humanitární otázce? Je to vyhlášením bankrotu Evropy.

Welt: Kolik migrantů můžete jako město maximálně přijmout?

Methling: To je čistě teoretická otázka. Vzpomeňme si na dobu před 70 lety a konec Druhé světové války. Tehdy vzrostla města s 5.000 obyvateli prakticky přes noc o 10.000 obyvatel. I zde, v Meklenbursku-Předním Pomořansku. V Rostocku můžeme kdykoliv přijmout 1.000, 2.000, 10.000 nebo i 20.000 uprchlíků. To umí každé německé město.

Ale samozřejmě to s sebou nese i různá omezení, nová těžiště pro rozvoj města. Může to znamenat, že bude později opravena ulice nebo postavena škola. Ale nelze to řešit izolovaně. I kdyby Rostock přijal 200.000 uprchlíků, tedy 1:1 k počtu obyvatel, nevyřeší to globální problém. Evropa se k této zodpovědnosti musí postavit společně.

Welt: Co to konkrétně znamená?

Methling: Ministr vnitra Seehofer by měl tlačit na to, aby spolková vláda během co nejkratší doby dosáhla mezinárodního řešení na úrovni EU, v opačném případě by měl pohrozit odstoupením. A pak se musíme postarat o to, aby přicházelo méně uprchlíků.

To znamená, že spolkový ministr pro rozvoj Gerd Müller musí pro své iniciativy pro boj s příčinami migrace dostat od spolkové vlády a Spolkového sněmu výrazně větší podporu. Fatálním rozhodnutím bylo, že ministr financí SPD Scholz snížil pro toto důležité ministerstvo požadované prostředky na polovinu a nyní jsme s 0,51 % HDP hodně vzdáleni od deklarovaných 0,7 % rozvojové podpory.

Welt: Nejsou ale akce jako je ta vaše ve svém důsledku motivací, aby se ještě více migrantů vydalo na cestu?

Methling: Uprchlíci, kteří byli zachráněni Sea Watch a dalšími organizacemi, nedělají ani 2 % těch, kteří se pokoušejí utéct přes Středozemní moře. Faktem však zůstává, že desetitisíce lidí chce využít mezinárodním právem garantovaného nároku na azyl, aby tak unikly pronásledování a smrti.

Touto akcí ale ani nechci podporovat soukromé humanitární akce na moři. Abychom bojovali s příčinami migrace, musíme především investovat miliardy eur do afrického kontinentu a do arabských válečných oblastí. Už v r. 2015 jsem řekl, že bychom měli získat příslušné peníze do státního rozpočtu, například zvýšením daně z přidané hodnoty. Něco takového nahlas vyslovit, je samozřejmě v politice téměř tabu. Ale bylo by to čestné a upřímné.

Toto financování musí jít ruku v ruce s evropským programem, který nevyužije pouze 0,7 % HDP pro rozvojovou pomoc, ale 5 nebo 8 %. Rozvojová pomoc se musí v co nejkratší době zdesetinásobit, aby vůbec existovala šance, že se problémy vyřeší. Svou spoluzodpovědnost musí ve větší míře projevit i obce a samosprávy.

Welt: Obce by se tedy měly podílet na rozvojové pomoci?

Methling: Ano, spolková vláda by mohla rozhodnout, že z rozpočtů obcí a spolkových zemí musí jít 5 až 10 % na rozvojovou pomoc. Zní to možná trochu dobrodružně, ale v současné době neexistuje zákonodárcem žádná předepsaná zodpovědnost obcí za globální a humanitární problémové situace na naší zemi.

Přitom by i ony mohly podporovat školní projekt v Ugandě nebo uprchlický tábor v Libyi. Ale pokud nebude mít významný počet německých obcí vyrovnaný rozpočet, bude těžké, je bez odporu aktivizovat.

Welt: Od r. 2015 bylo mnoho obcí přijímáním uprchlíků přetíženo. Rostock ne?

Methling: Byli jsme transitním městem na cestě uprchlíků do Skandinávie. Ze dne na den jsme nás doslova zaplavili lidé, hledající pomoc. Každý den k nám přicházelo přes 1.000 uprchlíků, na trajekty se ale dostalo maximálně 200 lidí denně. Občas jsme v Rostocku museli současně ubytovat až 3.000 lidí. Mezi lidmi ve městě se vzedmula obrovská vlna solidarity.

Welt: Většina uprchlíků ovšem jela dál. Kolik jich zůstalo?

Methling: 40.000 uprchlíků vycestovalo přes Rostock do Švédska, Dánska a Norska. Tehdy jich zůstalo kolem 1.500.

Welt: Navzdory tomuto poměrně nízkému počtu muselo být v r. 2016 zastaveno otevření ubytovny pro uchazeče o azyl, protože v Rostocku ohrožovaly bezpečnost migrantů xenofobní protesty.

Methling: Ano, k těmto událostem došlo. V uplynulém roce jsme ale zavřeli další dvě nebo čtyři ubytovny, protože příchod nových uprchlíků velmi poklesl.

Welt: Nemáte strach, že by se něco podobného mohlo opakovat?

Methling: Tyto obavy nemám jen já v Rostocku. Starosti si musíme dělat všude v Německu. Proticizinecké nálady – a to je velmi nebezpečné a slabé místo naší společnosti – mohou nekontrolovaně vzrůst na každém místě. V Rostocku věnujeme mnoho úsilí tomu, abychom o tolerantní, multikulturní společnosti nejen mluvili, ale abychom jí i každodenně realizovali.

Welt: Jak?

Methling: Spolu se Spolkovou agenturou práce věnujeme velké úsilí hledání zaměstnavatelů, kteří uprchlíkům zajistí vzdělání a práci. V současné době má 80 % uprchlíků práci, v srpnu 2015 to ještě nebyl ani jeden. A míru nezaměstnanosti ve výši 8,5 % v r. 2015 jsem letos poprvé dokázali dostat pod 7% hranici.

Zodpovědnost Rostocku a důvod, proč se v této oblasti více angažujeme, také vyplývá z jeho vývoje po převratu. V městském zastupitelstvu jsme založili pracovní skupinu s názvem Arbeitsgruppe Gedenken, abychom si tak připomínali události z r. 1992 v Lichtenhagenu. To nám pomáhá v naší integrační práci a připomíná nám to naši spoluzodpovědnost za mír, svobodu a lidskou důstojnost po celém světě.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: