Falešné zprávy způsobují falešné vzpomínky

Falešné zprávy způsobují falešné vzpomínky

Naše paměť nepracuje vždy spolehlivě. Toho využívají i autoři  tzv. fake news – mohou dokonce vyvolávat falešné vzpomínky, jak nyní potvrdili psychologové.

Naši paměť lze překvapivě lehce obelhat. V uplynulých desetiletích pro to nalézali psychologové neustále nové důkazy. Nejen, že například nevědomě přidáváme smyšlené detaily k příběhům které vyprávíme – za určitých podmínek jsme dokonce přesvědčeni, že si vzpomínáme na události, které se nikdy nestaly.

Tým Gilliany Murphyové z University College Cork v odborném časopise Psychological Science informuje, že i fake news v sobě skrývají potenciál k vyvolávání falešných vzpomínek. Vědci předložili více než 3.000 probandům v Irsku šest zpravodajských textů, dva z nich byly zcela smyšlené. Zprávy se zabývaly tématem potratů; experiment se konal v týdnech před referendem, ve kterém se většina Irů v květnu 2018 rozhodla pro uvolnění striktních potratových zákonů. V jednom z nepravdivých textů byly osoby, které se zasazovaly za odstranění zákazu, obviňovány z nelegálních machinací, druhý text očerňoval prominentní osobnosti, angažující se proti změně zákona.

Po přečtení každého textu vědci zjišťovali, jestli účastníci už o zmíněných událostech slyšeli a vzpomínají si na ně. Kromě toho všichni respondenti uváděli zda – a jestli ano, tak jak – budou v referendu hlasovat. A nakonec absolvovali ještě test, který zjišťoval jejich kognitivní schopnosti.

Téměř polovina probandů uvedla, že si vzpomíná minimálně na jednu z fingovaných událostí a detailně ji popsala. Někteří z nich si dokonce vymysleli další informace, které ve zprávě psychologů ani nebyly obsaženy. Obzvlášť snadno skočili na lep fake news účastníci studie, pokud smyšlená zpráva vrhala špatné světlo na odpůrce jejich vlastního názoru. Docházelo k tomu především u osob, kteří v testu projevili snížené kognitivní schopnosti. Ale ani respondenti s dobrými kognitivními schopnostmi nebyly proti tomuto efektu zcela imunní.

Dokonce i když vědci účastníky upozornili, že některé zprávy jsou smyšlené a požádali je, aby se zamysleli nad tím, které zprávy mohly být fake news, trvalo mnoho probandů na svých falešných vzpomínkách. Renomovaná vědkyně zabývající se výzkumem paměti Elizabeth Loftusová z University of California v Irvine, která se na studii rovněž podílela, to považuje za důležitý poznatek – především v dobách, kdy je šíření falešných zpráv a videí stále snazší. V dalším kroku se chtějí vědci zabývat tím, jako roli zatím mohly hrát falešné vzpomínky například v referendu o brexitu nebo v rámci hnutí MeToo.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: