Nositel Nobelovy ceny Krugman tvrdí, že svět má „německý problém“

Nositel Nobelovy ceny Krugman tvrdí, že svět má
REKLAMA

Americký prezident Donald Trump opakovaně hrozil Evropské unii kárnými cly. Podle ekonoma Paula Krugmana to jsou ale špatné nástroje. I on však kritizuje Německo. Mluví o jedné problematické německé „obsesi“.

Každý týden vychází v New York Times sloupek nositele Nobelovy ceny Paula Krugmana. Ačkoliv se jedná o světoznámého ekonoma, který mj. předpověděl finanční krizi r. 2008, vzbudilo jen málo jeho textů takovou pozornost, jako aktuální komentář. Nese úderný titulek „Svět má německý problém„.

Soudě podle názvu, mohli by vzniknout dojem, že se Krugman náhle přidal na stranu Donalda Trumpa, který opakovaně kritizoval hospodářskou politiku Německa i EU a nedávno znovu hrozil kárnými cly. Krugman skutečně, podobně jako Donald Trump, jde tvrdě do křížku s německou obchodní a finanční politikou – ovšem zároveň americkému prezidentovi vyčítá, že je se svou kritikou na špatné koleji. Problém spatřuje spíš v německém přístupu k dluhům. Německé vládě vytýká dluhovou „obsesi“, která pomalu ale jistě ohrožuje světovou ekonomiku.

Krugman svádí „dluhovou obsesi“ na politiku úsporných opatření z r. 2010. Tehdy se spolková vláda rozhodující měrou podílela na vnucení přísných úsporných programů zbankrotovanému Řecku, aby tak dostalo pod kontrolu obrovské zadlužení země. „Všechny tyto výdajové škrty vedly současně se slabým hospodářstvím k tomu, že zotavení postupuje pomaleji a brání návratu k plné zaměstnanosti“, uvádí Krugman. Na jiném místě píše o „společensky zhoubných škrtech“.

Přísný výdajový diktát naordinovalo Německo i samo sobě – Krugman tím naráží na tzv. černou nulu („die schwarze Null„, neboli vyrovnaný státní rozpočet, pozn. red.). Léta se německá finanční politika řídí zásadou, že nesmí vznikat žádné nové dluhy. V r. 2012 Německo „prakticky své dluhy eliminovalo“, píše Krugman.

V dobách slábnoucího hospodářského růstu to je fatální. Aby oživila ekonomiku, Evropská centrální banka (ECB) sice už výrazně snížila úrokové sazby, to ale nestačí. Ke skutečnému růstu může vést jen odklon od politiky černé nuly. To by podle Krugmana umožnilo zákazníkům a podnikům vydávat více peněz. Důvodů pro změnu diktátu úspor je dost, například naléhavě nutné investice do infrastruktury.

Krugman tak vstupuje do diskuze, která v současné době v Německu beztak probíhá: několik německých politiků totiž požaduje konec politiky černé nuly. Například předseda Zelených Robert Habeck říká, že investice do ochrany klimatu jsou důležitější, než za každých okolností vyrovnaný rozpočet.

Krugman se o německé lpění na černé nule zajímá proto, jelikož se obává negativních efektů na okolní evropské země a na USA. Německá vláda svým nekompromisním požadavkem vyrovnaného rozpočtu připustila, že euro stále slábne. Kvůli tomu jsou americké výrobky méně konkurenceschopné a to má následně vliv i na ekonomiku USA.

Řešit situaci obchodní válkou, jak to zamýšlí Trump, je ale špatná cesta: „To je to poslední, co USA a Evropa potřebují. Což znamená, že to Trump nejspíš udělá“ – touto chmurnou předpovědí uzavírá Krugman svou analýzu.

Krugman je odpůrcem amerického prezidenta Donalda Trumpa a již několikrát se stal terčem jeho hněvu. V r. 2018 udělil Trump Krugmanovi cenu za fake news. V odůvodnění tehdy Trump uvedl, že Krugman tvrdil, že se hospodářství USA nikdy „nezotaví“, přitom zažívá extrémní růst. V r. 2016 se Krugman zděšeně vyjádřil o Trumpově volbě na post amerického prezidenta a projevil obavy, že se USA stanou „failed state“, tedy zemí, která nedokáže plnit své základní funkce.

REKLAMA