Zelená světová revoluce

Zelená světová revoluce

Éra fosilních paliv, která dlouho ovlivňovala globální mocenské poměry, končí. Země, sázející na zelené technologie, budou významně získávat na vlivu. Magazín Spiegel Online se v obsáhlém speciálu věnuje výhledu na světovou ekonomiku a politiku zítřka.

Klimatický balíček německé spolkové vlády daleko zaostává za očekáváním vědců a ekologických ekonomů. Obava, že by mohlo dojít k poškození starých průmyslových odvětví, prohloubení příkopů ve společnosti a nárůstu voličů AfD, byla zřejmě příliš veliká.

Přitom je rychlost, kterou spolková republika zezelená, stále důležitějším faktorem, jakou váhu bude ve světě Německo v budoucnu mít.

Experti se stále více zabývají otázkou, jak se změní mocenské poměry mezi zeměmi, když světové hospodářství sníží emise CO2 a jednoho dne bude klimaticky neutrální. Zatím nejrozsáhlejší analýzu tohoto tématu předložila organizace IRENA (International Renewable Energy Agency). Její komise, složená z významných osobností jako např. z bývalého německého ministra zahraničních věcí Joschky Fischera, bývalého šéfa Světové obchodní organizace (WTO) Pascala Lamyho, jakožto i vědců a ministrů z celého světa, předvídá epochální změnu.

Éra ropy a zemního plynu, která po více než 100 let rozhodujícím způsobem ovlivňovala politiku a světovou ekonomiku, právě končí; a s ní končí i typická rizika fosilního věku: šokové změny cen pohonných hmot, jako např. po nedávných útocích na saúdskoarabská ropná zařízení, spory o plyn mezi Ruskem a Ukrajinou nebo bezpečnostně politické hašteření v Hormuzském průlivu.

Moc ropných zemí, války o energie: to vše pomine, stane se bezvýznamným, jednoho dne úplně zmizí a uvolní místo novému světovému uspořádání, ve kterém bude dominovat ekologicky vyráběná elektřina a vodík. Éra, ve které by se mohla kdejaká krize rozpustit, ale ve které zase mohou vznikat konflikty nové.

Zelená revoluce

Komise organizace IRENA vidí zřetelné důkazy, že zelená světová revoluce už dávno vypukla:

  • Náklady na zelené technologie už nyní díky úsporám z rozsahu a stále novým technologickým inovacím razantně klesají. Cena solárních elektráren klesla v posledních deseti letech v průměru o 88 %, cena větrných elektráren o 69 %.
  • Investoři stahují mnoho miliard eur z branží, které jsou založeny na fosilních palivech. Místo toho je investují do obnovitelných zdrojů.
  • Stále více zemí sází na obnovitelné zdroje energie.
  • V západních zemích přibývají klimatické protesty. Tlak veřejnosti na vlády, aby snížily emise CO2, roste.

Experti organizace IRENA nejsou jediní, kdo dochází k podobnému závěru. Dokonce samotní zástupci ropných koncernů jsou toho názoru, že energetika právě prochází zásadní změnou a jejich vlastní obchodní model bude stále méně fungovat.

Podle prognózy energetického koncernu Shell bude význam fosilních paliv od r. 2020 rapidně upadat. Oproti tomu dojde k rychlému nárůstu obnovitelných zdrojů. Kolem r. 2050 budou celkově produkovat více energie, než uhlí, ropa a zemní plyn.

Graf 1: Světová poptávka energie
Grafika: ssu, zdroj: Shell Sky Scenario (2018)

Proměnu, která se právě odehrává v energetice, lze rozdělit do tří významných proudů, které se oboustranně ovlivňují a navzájem zesilují.

1. Globální závislost na ropě, plynu a uhlí klesá

Jednou z hlavních předností obnovitelných zdrojů je jejich téměř univerzální dostupnost. Skoro každá země světa disponuje větrnými nebo slunečnými regiony, vhodnými stanovišti pro vodní, přílivové nebo geotermální elektrárny nebo má místo pro výrobu biomasy. Tudíž může téměř každý stát na světě produkovat svou vlastní ekologickou elektřinu. Díky dalším zeleným technologiím jako solární termické systémy a e-mobilita budou navíc elektrifikovány i oblasti výroby tepla a mobility.

Podle propočtů Stanfordovy univerzity mohou všechny země, pro které jsou veřejně dostupná energetická data, být zcela soběstačné ve výrobě ekologické elektřiny. Kolik z tohoto potenciálu jednotlivé země nakonec využijí, závisí na mnoha faktorech – například na politické vůli, hospodárnosti různých stanovišť a technologickém rozvoji.

Graf 2: Solární potenciál za den
Zdroj: Světová banka/Global Solar Atlas

Ale i kdyby tyto země využily jen zlomek svých možností, závislost na ropě a plynu v každém případě výrazně klesne.

2. Obchodní trasy pro fosilní paliva ztratí na důležitosti

Nejen že lze ekologickou elektrickou energii vyrábět téměř kdekoliv na světě – díky hustě rozšířeným elektrickým sítím je možné ji mnoha cestami distribuovat od výrobce ke spotřebiteli.

Čím více produkce ekologické elektřiny vzroste, tím bezvýznamnější se stanou centrální obchodní trasy ropy a plynu – a tím klesne i jejich potenciál k vydírání.

Hormuzský průliv, kterým se převáží zhruba třetina světové produkce ropy, by ztratil na na svém významu. Stejně tak ukrajinské plynovody, přes které se dostává kolem poloviny ruských dodávek plynu do Evropy a Turecka.

3. Dojde k přesměrování obrovských peněžních toků

Roční globální produkce ropy dosáhla v r. 2018 hodnotu zhruba 2,3 bilionu dolarů. Pokud by objem a cena této suroviny jednou klesly, došlo by k přesměrování obrovských toků peněz. Kapitál by se odklonil od fosilních paliv směrem k výzkumu, vývoji a výstavbě zelených energií. To by mělo vliv na hospodářství, obchodní bilanci a průmyslovou strukturu mnoha zemí.

Graf 3: Importní a exportní saldo z ropy jednotlivých zemi
Zdroj: World Factbook (2017)

Na konci vývoje těchto tří hlavních proudů bude nejspíš stát zcela nový energetický systém. Petrochemickou a plynovou hegemonii několika málo zemí vystřídá podle odhadů extpertů organizace IRENA spíše heterarchický model distribuce energie: struktura mnoha producentů, transportních cest a široce roztroušeného kapitálu. Systém bude flexibilnější a méně monopolizovaný, než je tomu v současné době a citelně změní tzv. balance of power, tedy mocenské poměry mezi jednotlivými zeměmi.

Vítězové a poražení

„Země, které nevsadí celou svou váhu na zelené technologie, se začnou v globální soutěži propadat“, říká Christian Breyer z finské univerzity Lappeenranta. Státy, které budou včas investovat do výzkumu, výroby a distribuce obnovitelného exportního zboží, mají oproti tomu dobré šance, že svůj globální vliv zvětší.

Jak moc budou jednotlivé země ze změny profitovat, nebo nakolik jim naopak uškodí, závisí na mnoha faktorech. Přinejmenším ale lze zhruba odhadnout, kterých zemí se to bude potenciálně nejvíce týkat.

Poražení

Národní hospodářství jsou různě závislá na exportu uhlí, ropy a plynu. Země jako Libye, Kuvajt, Irák, Saúdská Arábie nebo Kongo čerpají z těchto komodit až 40 % svého hrubého domácího produktu (HDP.)

Graf 4: Příjmy v % HDP
Zdroj: Světová banka (2017)

Pokud dojde ke snížení zisků z fosilních vývozů, promítne se to i do domácí politiky. To proto, že potrefené vlády z těchto příjmů často financují dalekosáhlé dary občanům svých zemí a kupují si jejich loajalitu. Výpadek příjmů by mohl vést k nepokojům civilního obyvatelstva.

Čím vyšší jsou v určité zemi příjmy na hlavu a čím vyšší jsou její finanční rezervy, tím vyšší má šance, že negativní následky změny zvládne. Nejhorší předpoklady mají podle zprávy komise IRENA Libye, Angola, Kongo, Východní Timor a Jižní Súdán.

Zahraničněpolitický vliv státu je zčásti rovněž určován fosilními palivy: zde hraje roli především podíl na globálním trhu s ropou a plynem – přičemž tento podíl by měl být o to stabilnější, čím nižší jsou náklady na těžbu a produkci surovin. Země s nízkými produkčními náklady mají dokonce šanci, že v době klesající poptávky své tržní podíly zvýší. Dlouhodobě ale nejspíš i ony ztratí na vlivu.

Graf 5: Podíly na světovém trhu ropy
Zdroj: World Stock Export

Další zahraničněpolitickou mocenskou pákou je kontrola důležitých obchodních tras. Následující mapa názorně ukazuje, které země by v tuto chvíli mohly paralyzovat části globálního trhu s ropou. S narůstajícím budováním zdrojů obnovitelné energie by i tento nátlakový prostředek měl ztrácet na významu.

Graf 6: Přepravená ropa v barelech za den
© OpenStreetMap contributors

Vítězové

Importéři fosilních paliv profitují na globální energetické transformaci hned několikanásobně. Když bude obnovitelnou energii produkovat stále více zemí, zvýší to v prvé řadě zabezpečení dodávek.

Graf 7: Podíl ekologicky získané elektrické energie na primární spotřebě energie
Zdroj: REN21, IEA (2017/18)

Zadruhé mohou importéři snížit energetické náklady. Pokud totiž budou sami produkovat ekologickou energii, mohou nakupovat méně surovin. A importovaná energie bude navíc levnější: podle studie univerzity Lappeenranta by měly náklady zemí Evropské unie klesnout až o 10 %, jakmile budou odebírat ekologickou energii ze sousedních zemí a už sotva nakupovat ropu, plyn nebo uhlí na světových trzích. Podmínkou je celoevropská inteligentní distribuční síť.

Transformující se země se zatřetí otevírají novým zdrojům příjmů: z prodeje ekologické elektřiny, zařízení na její výrobu nebo potřebných komponent a služeb kynou miliardové příjmy. Země jako Čína, Japonsko nebo Německo už dnes na příslušných řetězcích z přidanou hodnotou vydělávají miliardy.

Graf 8: Přidaná hodnota ze zelených technologií v miliardách dolarů
Zdroj: NREL (2014)

Svět zítřka

Globální energetická transformace neovlivňuje jen ekonomickou a politickou sílu jednotlivých zemí; mění také svět jako celek. A to zároveň k lepšímu i horšímu. Komise organizace IRENA vidí změny především ve třech oblastech.

Bezpečnostní politika

Mocenské boje o velká ropná pole – jako kolem roku 2000 v Iráku – nebo o neuralgické obchodní trasy, by měly pominout. Zároveň však mohou vznikat nové oblasti sváru:

  • Klesající příjmy z fosilních exportů mohou některé země exportující plyn a ropu destabilizovat. Následné konflikty mohou lehce přerůst v regionální války.
  • Hrozí mocenské boje o vzácné suroviny, které jsou potřebné k výrobě zelených technologií – pokud nebudou země investovat do efektivnější recyklace nebo nevyvinou produkční procesy, které učiní tyto žádané komodity velkou měrou přebytečnými.
  • Soutěž o nadvládu v zelených technologiích by mohla vyprovokovat nové druhy celních a obchodních válek. Diskuze o kárných clech na obnovitelné energie nebo na součástky k jejich výrobě mohou výrazně přibývat.
  • Smart Grids – tedy technologie, které párují přenos energie a dat – se stanou vysoce kritickou částí infrastruktury. Proti ní vedené útoky budou hrát v budoucnu důležitou roli.

Koalice a spojenectví

Světové hospodářství, které si velkou měrou vystačí bez ropy a plynu, změní i spojenectví mezi státy. Může dojít k rozpuštění kartelu nejdůležitějších zemí vyvážejících ropu OPEC. Také aliance odběratelských zemí, které měly zabezpečit plynulou dodávku ropy a plynu, ztratí na důležitosti.

Zároveň mohou vznikat nové koalice – například regionální sdružení energetických sítí, sloužící k zabezpečení co nejflexibilnějších dodávek elektrické energie. Instituce jako Mezinárodní solární aliance, která má celosvětově urychlit instalaci fotovoltaických elektráren, se mohou stát novými centrálami moci.

Finanční systém

Transformace může na globálních finančních trzích vést k turbulencím. V důsledku tzv. divestmentu stáhlo už nyní více než 1.100 institucí kolem 11 bilionů dolarů z velkých ropných, plynových a uhelných koncernů. Další přeskupení budou následovat. Investorům, kteří budou příliš dlouho sázet na fosilní technologie a s tím spojená odvětví, hrozí vysoké odpisy.

Závěr

Světový přechod na stále ekologičtější výrobu energie má obrovský efekt na globální hospodářství a na mezinárodní politiku. Jestli nakonec převáží pozitivní nebo negativní aspekty, záleží na tom, jak kompetentně bude přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům realizován.

Příliš rychlý odklon od ropy a plynu může způsobit regionální konflikty. Příliš pomalá transformace může kvůli zničujícím důsledkům na světové klima rozpoutat nové krize.

V souhrnu jde o to, zrealizovat přechod na všech úrovních pokud možno vyváženě. To platí pro jednotlivé země a koncerny, stejně jako pro nadnárodní aliance. Dosavadní pokusy však dávají jen omezenou naději, že se to povede.

Mnoho ropných zemí na Blízkém východě sice zavedlo programy, aby svá národní hospodářství připravilo na post-fosilní dobu, co se týče rychlosti a strategie však zatím působí hodně nevyzrále. I v Evropské unii zatím postupují změny daleko pomaleji, než bylo plánováno.

Také německá spolková vláda se změn ujala jen s polovičním nasazením. Zdá se, že spíš chrání starou éru automobilového průmyslu, místo aby důsledně vyvíjela tlak na inovace.

Celkově vzniká dojem, že se transformace do světa nových energií odehrává bez jasného plánu. Je dost dobře možné, že dojde ke změně, jakmile vzroste tlak kvůli následkům globálního oteplování. Koncerny a investoři, státy a aliance se pak zřejmě budou muset zamyslet, v jakém světě budou chtít nadále žít.


Autor: Stefan Schultz, redakce: Yasmin el-Sharif, grafiky: Marcel Pauly, Stefan Schultz, Achim Tack, programování: Chris Kurt, Max Heber, fotografie: AFP, AP, dpa, Reuters (originální interaktivní grafiky a obrazový materiál najdete v původním příspěvku, odkaz najdete jako vždy pod článkem).



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: