Benátky definitivně skončí pod vodou

Klimatická změna

Benátky definitivně skončí pod vodou

V uplynulých dnech a týdnech byly Benátky několikrát souženy povodněmi. Ty jsou stále silnější a častější. Existuje pro toto historické město ještě nějaká záchrana před mořem? „Ne“, říká klimatolog Anders Levermann. Zánik je jen otázkou času.

Povodeň pomalu ustupuje. Hladina vody v severoitalském městě předtím během jednoho týdne třikrát stoupla o více než 1,50 metru. Od počátku záznamů v r. 1872 voda ještě nikdy během povodňové sezony v tak krátké době tak silně nestoupla. Starosta Benátek Luigi Brugnaro řekl, že je přesvědčen o tom, že za povodně je spoluzodpovědná změna klimatu. Jakým způsobem k tomu dochází, vysvětluje klimatický vědec Anders Levermann z Postupimského institutu pro výzkum klimatu (PIK) v rozhovoru pro internetový portál německého týdeníku Die Zeit. Rozhovor vedla Linda Fischerová.

ZEIT ONLINE: Pane Levermanne, každý podzim souží Benátky povodně, nazývané acqua alta. To je normální. Zdá se však, že se nyní něco mění. Nakolik v tom skutečně hraje roli změna klimatu?

Anders Levermann: Jestli za letošními extrémními povodněmi v Benátkách s jistotou stojí klimatické změny můžeme jako vědci říct samozřejmě teprve tehdy, až tuto událost porovnáme s opravdu mnoha podobnými jevy – tedy po statisticky signifikantních výpočtech za několik desetiletí. Acqua alta je ale kombinací srážkových a větrných fenoménů, spolu s přílivem. Vzniká v období mezi podzimem a zimou, kdy jsou vysoké srážky a vítr natlačí do benátského zálivu více vody. Na základě výpovědní hodnoty fyzikálních zákonů můžeme říci, že v budoucnu budeme kvůli změně klimatu takové extrémní klimatické jevy zažívat stále častěji.

ZEIT ONLINE: Jak přispívá klimatická změna ke zhoršení povodní v Benátkách?

Levermann: Čím více ohříváme planetu, tím mocnější budou silné deště a o to více vzroste hladina moří. To vše mohlo povodně v Benátkách zesílit. K tomu mohl přispět i další faktor: jetstream.

ZEIT ONLINE: To jsou silné větry, které na severní polokouli táhnou v kilometrových pruzích ze západu na východ a spoluovlivňují počasí. Chovají se kvůli klimatické změně jinak než předtím?

Levermann: Ano, s globálním oteplováním mění jetstream svou původní dráhu a dostává se zřejmě stále častěji do chvění – meandruje. Pohled na současnou dráhu jetstreamu ukazuje, že větry nedují severně od Itálie jako obvykle od západu na východ, ale udělaly kolem Evropy malý oblouk a táhnou v Itálii od jihu na severozápad. Tak mohly být lokální větry, které vyvolávají jev acqua alta, zesíleny jetsreamem – za normálních okolností je jetsream spíš tlumí.

Stefan Rahmstorf, jeden z mých kolegů na Postupimském institutu pro výzkum klimatu, ve svém tweetu zveřejnil automaticky vytvořenou grafiku k jetsreamu:

Z toho vyplývá i možná souvislost klimatické změny se současným velmi silným sněžením v Rakousku. Stejná souvislost může být i s povodněmi v Benátkách. Jestli to tak skutečně je, si ale ještě vyžádá další výzkumy.

ZEIT ONLINE: Benátky nejsou nadarmo vystaveny na kůlech. Město čelí přílivu od svého vybudování. Jak na tom Benátky budou, pokud hladina moře nadále vzroste?

Levermann: S každým stupněm, o který se Země oteplí, stoupne podle našich propočtů, které ve svých odhadech převzala Světová klimatická rada IPCC, hladina moří o zhruba dva a půl metru. Sice k tomu dochází velmi pomalu – možná v průběhu staletí – ale také to znamená, že v dlouhodobém horizontu budou Benátky ležet pod hladinou moře. Pokud bychom dodrželi cíl dvou stupňů, který vytyčily Pařížské dohody o klimatu, museli bychom výhledově počítat se zvýšením mořské hladiny o přibližně pět metrů. Benátky definitivně skončí pod vodou. Velká pobřežní města jako Hamburk, Šanghaj, Hongkong nebo také New York se také musí připravit na to, že budou ležet částečně metry pod vodou.

ZEIT ONLINE: Že budou Benátky a další města bojovat se vzrůstající mořskou hladinou, je už dávno jisté. Co město udělalo, aby se připravilo?

Levermann: V prvé řadě: Benátky svou polohu odčerpáváním pitné vody ze země ještě dodatečně snížily. Problém byl rozpoznán už před několika desítkami let, v současné době k tomu již nedochází. Kromě toho existují snahy ochránit celou lagunu před povodněmi. Například speciálně vyhotovenými výsuvnými zdmi, které mají v budoucnosti vodu zadržet (viz video). Nevyhneme se však tomu, že zahřívající se oceán zabere více prostoru. Město Benátky má se stoupající hladinou moře své datum trvanlivosti. Leda že bychom našli zásadně nový způsob, jak se přizpůsobit – například zvednout celé město o několik metrů. Podle mých informací ale ještě neexistuje žádné řešení, aby milionové město jako Šanghaj neskončilo pod mořskou hladinou.

ZEIT ONLINE: Než k tomu dojde, jak dobře lze takové povodně jako v Benátkách předpovědět? O kolik dopředu se na ně mohou lidé připravit?

Levermann: Povodňové výstrahy přicházejí s předpovědí počasí, takže ne dříve než několik málo dní. A i v tomto případě je možné, že počasí nakonec bude mnohem horší nebo lepší, než bylo předpovězeno. Modely počasí musí stále více zohledňovat globální fenomény. Kolegové výzvy, vznikající v důsledku globálních změn klimatu, přijali – dobrým příkladem je už zmíněná změna chování jetstreamu. To expertům na počasí výrazně komplikuje život a je to také důvodem, proč nám stále častější extrémní klimatické jevy budou způsobovat tolik problémů.

ZEIT ONLINE: Benátky patří ke světovému kulturnímu dědictví UNESCO. Město zdobí bezpočet historických budov, muzeí, mostů a památek. Nakolik je toto kulturní bohatství už dnes ohroženo?

Levermann: To, že globální změna klimatu ohrožuje Benátky a srovnatelná města, víme už dlouho. V r. 2014 jsem s jedním kolegou Innsbrucké university shrnul, v jakých zemích lze při stoupajících hladinách oceánů očekávat ztrátu pevninských ploch a jakých měst UNESCO by se to týkalo (Environmental Research Letters: Marzeion & Levermann, 2014). Sestavili jsme seznam, ve kterém – pokud se zaměříme jen na Itálii – nejsou postiženy jen Benátky, ale i historický střed Neapole nebo Piazza del Duomo v Pise. Při nárůstu teplot o tři stupně by bylo potrefeno každé třetí město UNESCO. Jediným způsobem, jak skutečně zabránit nárůstu hladin oceánů, je přestat pálit uhlí, olej a plyn.

Změna klimatu – k čemu dojde, pokud nezměníme své chování?
Lesní požáry, tání ledovců a povodně: člověk už nyní následky globálního oteplování pociťuje. Klimatolog Stefan Rahmstorf vysvětluje, jak by vypadal svět při nárůstu teplot o čtyři stupně.


Anders LevermannProfesor Anders Levermann je vedoucím oddělení výzkumu souvislostí na Postupimském institutu pro výzkum klimatu a byl jedním z hlavních autorů kapitoly o nárůstu hladin oceánů čtvrté odborné zprávy Světové klimatické rady IPCC. (Fotografie © PIK/​Karkow)



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: