Když se řekne klimatická změna, myslí mnoho lidí nejprve na tající ledovce v Grónsku nebo na horách. Od moře na severu až po Bodamské jezero na jihu ale už změny pociťuje i Německo. To je však teprve začátek, varují odborníci.
Spolková ministryně životního prostředí mluví o životním prostředí často, následující čísla však udělala dojem i na Svenju Schulzeovou. Od r. 1881 se už teplota zvýšila o 1,5 stupně, oznámila politička SPD v úterý v Berlíně, pouze za posledních 5 let to bylo o 0,3 stupně. Kolem 270 stran silná zpráva spolkové vlády shrnuje, jaké dopady to má na zemědělce a obyvatele měst i pobřeží, alergiky nebo řidiče. „Není možné si představit, co by se stalo, pokud by růst teplot pokračoval nezměněnou rychlostí“, prohlásila Schulzeová. Odpověď musí znít: „Více ochrany klimatu a to po celém světě.“
Pokud budeme pokračovat, stoupne globální teplota o 4 stupně
Ze zprávy Spojených národů, která byla rovněž představena v úterý, vyplývá, že cesta k tomuto cíli je ještě dlouhá. Pokud bude obyvatelstvo planety žít dosavadním způsobem, hrozí, že teploty do konce století stoupnou o 3,4 až 3,9 stupně, sdělili zástupci programu životního prostředí OSN UNEP. 2. prosince začíná klimatická konference Spojených národů. Schulzeová sdělila, že chce bojovat za to, aby šla Evropská unie příkladem a své klimatické cíle zpřísnila. Přijaté kroky zvýší také kvalitu života, pokud si uvědomíme, co by znamenala se stejnou razancí pokračující změna klimatu.
I kdyby se podařilo oteplování planety omezit výrazně pod dva stupně, jak to předpokládá Pařížská dohoda o klimatu, počasí se bude nadále měnit. Zde je několik skutečností, které vládní zpráva obsahuje:
Plošná střední teplota vzduchu vzrostla mezi lety 1881 a 2018 v Německu o 1,5 stupně Celsia, globálně se v tomto období oteplilo o zhruba 1 stupeň.
Počet horkých dní s 30 a více stupni přibývá: od r. 1951 ze zhruba tří dní ročně na současných zhruba 10. Do r. 1994 jich nikdy nebylo více jak 10, v r. 2018 jich bylo přes 20. Letní období v r. 2003, 2018 a 2019 byla nejteplejší od počátku vedení záznamů.
Od r. 1881 vzrostlo střední množství srážek o 8,7 %. Za posledních 65 let lze rozeznat tendenci k silným srážkám, vzhledem k datům z toho ale odborníci nemohou odvodit žádné statisticky relevantní závěry.
Není vždy jasné, jaký je podíl klimatických změn
„Změna klimatu ovládla Německo“, řekl Tobias Fuchs z Německé meteorologické služby (DWD). Sucha, vlny veder a přívalové deště budou častější. Pokud bude vše pokračovat jako doposud, je třeba v Německu do konce století – což je doba, kterou ještě mohou zažít dnešní děti – počítat s nárůstem teplot mezi 3,1 až 4,7 stupňů. „Důsledné prosazení klimatických cílů může tento nárůst zbrzdit zhruba na 0,9 až 1.6 stupňů.“
Není vždy jasné, jaký podíl má na jednotlivých změnách proměna klimatu, neboť je ve hře mnoho faktorů, konstatují autoři zprávy, na které spolupracovaly spolkové a zemské úřady, university a odborné organizace. Trendy jsou však jasně rozeznatelné.
Následky klimatických změn na různé oblasti života
Zdraví
Tzv. „tepelný stres“ zasáhne především starší a nemocné lidi i děti. V letech s mnoha dny vedra zemře více lidí, než by bylo statisticky běžné. V r. 2003 zemřelo přibližně o 7.500 lidí více. Klima ovlivňuje, kdy a jaké pyly budou v ovzduší. Ty způsobují problémy alergikům. Že např. dochází rozšíření k invazivních ambrozií, je „velkou měrou přičítáno také změně klimatu“. To samé platí pro komáry, klíšťata a patogeny. Například asijský komár tygrovaný může přenášet až 20 různých virů. V oblasti horního toku Rýna „výrazně přibylo“ nálezů vajíček a komárů tohoto druhu, uvádí ve své zprávě experti.
Voda
Německo je zemí bohatou na vodu. Přibývá však měsíců s podprůměrným stavem spodních vod, především na severovýchodě. Na 80 místech dochází k významnému poklesu středního stavu vody – řeky mají méně vody. Jezera se oteplují, což má následky pro zvířata a rostliny. Teplota Bodamského jezera stoupla mezi lety 1971 a 2017 o přibližně dva stupně. Otepluje se i Severní a Baltské moře – stoupá i mořská hladina. V důsledku toho vzrůstá nebezpečí zátopových bouří. Navíc pobřeží eroduje, především písečné pláže s příbojem.
Města
Města tvoří „tepelné ostrovy“, je v nich tepleji než na venkově nebo v přírodě. Silné deště v zastavěných regionech hůře odtékají, protože kanalizace nemůže pojmout tolik vody, přetéká. Plánovači měst a architekti by měli ve vyšší míře sázet na zelené plochy jako na „chladící oázy“, měli by projektovat dobře izolované domy a zelené plochy umístěné ve fasádách a na střechách domů, uvádí se dále ve zprávě.
Doprava
Vysoký a nízký stav vody v řekách komplikují lodní dopravu. V r. 2018 přepravily říční lodě o 11,1 % nákladu méně než v předchozím roce. Postiženi jsou však i řidiči: „Do budoucna počítáme s poklesem zimních nebezpečí, zatímco na jaře, v létě a na podzim v důsledku narůstajících veder a častějších přívalových dešťů dojde k nárůstu nehod“, uvádí se ve zprávě.
Práce
Vedra snižují výkonnost a zesilují nebezpečí úrazů. Zpráva zmiňuje studie, podle kterých zvýšené zatížení v důsledku veder povede ve střední Evropě k poklesu produktivity práce o 3 až 12 %. Kolem tří milionů lidí pracuje převážně nebo částečně venku, kde jsou obzvlášť vystaveni účinkům počasí. Produkují „odhadem 10 až 15 procent přidané hodnoty ekonomiky“ – zejména v zemědělství a stavebnictví, ale také v průmyslu a službách.
Zemědělství
Obzvlášť silné dopady má změna klimatu na zemědělce, například když kvůli suchu uschne úroda, nebo dojde krmivo. Pokud dříve kvetou jabloně, může dojít ke škodám vlivem pozdních mrazíků. Měnící se počasí však může mít i pozitivní dopady, protože se prodlouží vegetační perioda.
Lesy
Některé druhy stromů si se suchem a vedry neporadí. Ohrožen je mimo jiné smrk, uvádí odborníci. Může dojít k rozšíření kůrovce a dalších škůdců. Diskutuje se ovšem i o zvýšeném riziku lesních požárů, „protože v kritických měsících je tepleji a lesy jsou sušší.“
