Vražda v Berlíně: Putinova síť smrti

Vražda v Berlíně: Putinova síť smrti

Kreml a vražda v Berlíně. Kdo stojí za atentátem a jak funguje mašinérie ruských tajných služeb?

Armin Schuster, 58 let, je bývalý policejní ředitel z Weilu u Rýna a expert CDU pro vnitřní záležitosti. Úřad pro ochranu ústavy a rozvědka BND musí být v budoucnu ostražitější, co v Německu dělají ruští agenti. Schuster tak komentoval vyšetřování spolkové generální prokuratury ruských státních orgánů, jejichž 49letý nájemný zabiják Vadim Krasikov je podezřelý, že v srpnu v berlínském parku Tiergarten zavraždil 40letého Gruzínce Zelimchana Changošviliho.

Schuster, který vede parlamentní kontrolní grémium pro dohled nad německými tajnými službami a tudíž je velmi dobře obeznámen se stínovým světem tajných služeb, bije na poplach: Changošviliho likvidace, který bojoval po boku čečenských rebelů s ruskou armádou, je „návratem do studené války“.

Toto konstatování se výrazně liší od vyjádření kancléřky Angely Merkelové, která minulé úterý na pařížském summitu k Ukrajině sdělila: „Panuje počáteční podezření, nic více a nic méně.“

Putin se vyjádřil daleko tvrději: aniž by zmínil atentát v berlínské čtvrti Moabit, označil Changošviliho za „brutálního a krvelačného“ muže, který se zúčastnil akce, při níž zemřelo 98 lidí.

Vyšetřovatelé jsou přesvědčeni, že měl zabiják spolupachatele

Spolkový kriminální úřad (BKA) si je jistý, že podezřelý atentátník byl členem zabijáckého komanda. Vadim Krasikov přicestoval z Varšavy do Berlína až 22. srpna, den před smrtelným útokem. V německém hlavním městě tedy musel být informován o denním rozvrhu cílové osoby. Zabiják, který zřejmě obdržel vražednou zbraň opatřenou tlumičem až na místě, tak věděl, kdy Changošvili osudový pátek půjde do mešity.

Ruští agenti vedou ve městě špiónů, jak byl Berlín nazýván před pádem zdi, bezstarostný život. „Dohled je nulový“, sdělil vysoký úředník spolkového úřadu pro ochranu ústavy magazínu Focus. „Občas natáčíme, kdo vjíždí nebo vyjíždí z ruského velvyslanectví. To je vše. Observace se nedaří, protože obzvlášť důstojníci vojenské rozvědky GRU jsou mistři v setřásání našich sledujících.“

„Nesmí dojít k žádným podivným dohodám s Moskvou“

Podle experta na tajné služby Ericha Schmidta-Eenbooma následuje vražda stalinistické tradice. Heslo Stalinovy tajné služby NKVD – smrt zrádcům! – je i v dnešním Rusku obyvatelstvem pozitivně přijímáno.

Autor odborných publikací doufá, že pokud bude podezřelý zabiják Krasikov uznán vinným, bude německá justice nesmlouvavá. „V tomto případě nesmí dojít k žádným podivným špionážním dohodám s Moskvou„, požaduje Schmidt-Eenboom. „Existuje několik případů, že byli pachatelé ze špionážního prostředí po třech nebo čtyřech letech vazby vyměněni – za odpovídající služby protistrany.“

Marburský historik Wolfgang Krieger, odborník na dějiny tajných služeb, je přesvědčený, že v Berlíně se zcela úmyslně „konalo divadlo“. Protože se Putin nebojí německých prokurátorů, vyslal tak jasný vzkaz nepřátelům Ruska: podívejte se, dostaneme vás všude!

Putinova síť

Vladimír Putin, 67 let, je ruským prezidentem, který zemi vládne od r. 2000. Z formálních důvodů přenechal v letech 2008 až 2012 prezidentský úřad svému důvěrníkovi Dmitriji Medveděvovi. Putin, bývalý agent KGB v NDR, označuje rozpad Sovětského svazu „největší geopolitickou katastrofou 20. století“. Z obří říše chce opět vytvořit imperiální mocnost. Mezi jeho nástroje a metody patří války, jako v Gruzii a Ukrajině, vraždy, infiltrace, destabilizace nepřátelských zemí a financování „užitečných idiotů“, sloužících jeho zájmům.

Služba vnější rozvědky (SVR) je oficiální nástupkyní sovětské civilní výzvědné služby známé jako První hlavní správa KGB. Celá tajná služba KGB byla před pětadvaceti lety po rozpadu SSSR zrušena a na jejím místě kromě SVR orientované na zahraničí vznikla i kontrarozvědka Federální bezpečnostní služba (FSB). Největší ruskou výzvědnou službou je ovšem Hlavní správa rozvědky ruského generálního štábu (GRU), která je operačně i personálně podstatně větší než SVR.
(Zdroj: Česká Televize)

Sergej Naryškin, 65 let, je Putinovým dlouholetým souputníkem. Ruský prezident a dnešní šéf ruské zahraniční rozvědky SVR se setkali nejpozději na začátku 90. let z petrohradské městské rady. Podle informací ruského online média Gazeta se ale znají daleko déle: měli být vycvičeni ve stejné jednotce KGB. Naryškin udělal kariéru v Putinově stínu, následoval ho do Moskvy a stal se zástupcem premiéra a později vedoucím prezidentského úřadu.

 

Igor Kostjukov, 58 let, jako šéf vojenské rozvědky GRU vede službu, které podle rešerší mezinárodních médií pořádá cíleně hony na lidi, které Kreml prohlásil za nepřátele. Naposledy byl v Berlíně zavražděn Gruzínec Zelimchan Changošvili. Už za Kostujokova předchůdce Igora Korobova měla vojenská rozvědka v Anglii v r. 2018 otrávit přeběhlíka Sergeje Skripala spolu s jeho dcerou. Oba útok nervovou bojovou látkou novičok přežili.

Vše o případu Skripal najdete ve zvláštní rubrice.

Matthias Warnig, 64 let, byl u východoněmecké rozvědky StaSi, zatímco Putin špicloval v Drážďanech pro KGB. Po převratu se Warnig uchytil u Dresdner Bank. S Putinem se poznali v r. 1991 v Petrohradě, kde se bývalý agent KGB stal zástupcem starosty. Warnig měl pro Dresdner Bank obstarat licenci, kterou nakonec také od Putina získal. Oba bývalí špioni se spřátelili. Když měla Putinova žena těžkou nehodu, byla na náklady Dresdner Bank letecky přepravena do Německa. Putin se postaral o to, aby se Warnig stal výkonným ředitelem Nord Stream AG. Přes svůj velký vliv je Warnig dodnes téměř neznámou osobou.

Jevgenij Prigošin, 58 let, nazývaný též „Putinovým kuchařem“, umí připravit nejen potraviny. Rodák z Petrohradu (tehdejšího Leningradu) je nejen majitelem cateringové firmy, provozuje také žoldáckou jednotku Wagner, která vede za Rusko války především v Africe a na Blízkém východě. Patří mu i pověstná „fabrika trollů“,  jejíž zaměstnanci přispívají na sociálních médiích k destabilizaci západních demokracií.

Konstantin Malofejev, 45 let, je ultrakonzervativní oligarcha, který financuje kremelského dvorního filosofa Alexandra Dugina. Ocitl se na sankčním seznamu EU, protože podporuje ruské separatisty v Ukrajině. V r. 2015 vycestoval Alexander Gauland (AfD) na jeho pozvání do Ruska. Malofejev chce pomoci při restaurování ruského impéria.

Alexander Bortnikov, 68, šéf FSB je stejně jako Putin produktem KGB. Vystudovaný železniční inženýr vede od r. 2008 mocnou nástupkyni KGB, čítající 350.000 zaměstnanců a spolupracovníků. Na dráhu kádru tajných služeb se vydal v 70. letech. Do jeho agendy spadají vraždy opozičních aktivistů Borise Němcova, právníka Stanislava Markelova nebo novinářky Anastázie Baburové a dalších kritiků Kremlu. V Rusku nelze FSB samozřejmě nic dokázat.

Heinrich Groth pracoval pro člena Spolkového sněmu za AfD a organizoval demonstrace v  „Případu Lisa“ – ruskými médii vymyšlenému znásilnění. Do kauzy se zapojil dokonce ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov a vyzýval k zahájení vyšetřování případu „naší holčičky Lisy“.

Oběti Kremlu

Alexandr Litviněnko se dožil 44 let, v r. 2006 zemřel na otravu poloniem. Látka mu byla podána v Londýně v čaji. Britské vyšetřování dospělo k závěru, že Litviněnkovu vraždu musel schválit Putin.

Zelimchan Changošvili se dožil 40 let, než byl koncem srpna v Berlíně zavražděn. Případ převzala německá generální prokuratura poté, co se objevily důkazy, že pachatele vyslalo Rusko.

Sergej Skripal, 68 let, byl rovněž otráven, atentát ale spolu se svou dcerou přežil. Na přeběhlíka z ruských tajných služeb bylo zaútočeno nervovou bojovou látkou novičok. Záběry z kamer a další důkazy vedly ke dvěma Rusům, kteří byli následně ruskou státní televizí prezentováni jako turisté.

Další články z německých médií o berlínské vraždě Gruzínce Zelimchana Changošviliho najdete v češtině zde.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: