Kritika ARD, ZDF a spol. – o co jde ve skutečnosti?

Veřejnoprávní média

Kritika ARD, ZDF a spol. - o co jde ve skutečnosti?

I v České republice jsou veřejnoprávní média pro svou nezávislost terčem autoritářů. Nyní se armáda trollů vrhla na německá veřejnoprávní média. Žvaní něco o vnucování „unifikovaného názoru“ (Gleichschaltung), což je absurdní výtka. Komentář berlínského deníku Tagesspiegel.

Veřejnoprávní média představují pro lidi z pravého okraje a jejich množící se sympatizanty ze „středu společnosti“ červený hadr. Pro označení svého nepřítele převzali zkratku „VP“ (od slova „veřejnoprávní“, v něm. originále ÖR podle „die ‚öffentlichrechtlichen'“). Bojují proti „veřejnoprávním“, kteří je přivádí k zuřivosti, ale zároveň je magneticky přitahují. Slyšte, slyšte, „VP“! Tam se cenzuruje, manipuluje, přikrášluje, zlehčuje! Podobně si stěžují a zuří již několik let. K již dávno známým trollům se nyní přidávají trollující občané, kteří sice navenek působí spořádaným dojmem, ve skutečnosti se však už pohybují na hranici společnosti.

Koncem r. 2018 se spisovatel Uwe Tellkamp v Sasku zcela obecně rozčiloval nad „kulturní diktaturou“ médií, nad „regulací a káráním“ těch, kdo nepatří do „názorového koridoru“ údajného tajného protipravicového spolku. V lehce pozměněném tónu nyní Ulf Poschardt, šéfredaktor deníku Die Welt, mluví o „hermetickém koridoru hodnot a vnímání“ veřejnoprávních médií, ve kterých se „úředníci podobné novinářské existence“, například v pořadu „Tagesthemen“ spikli do „kolektivu konformistických postojů“.

Obvinění: místo zpráv pouze přikrášlené fake news

Nejoblíbenější jsou témata jako údajně zkrášlené statistiky, zabývající se kriminálními klany nebo trestnými činy, spáchanými uchazeči o azyl na německých ženách. K tomu se do zpráv spíš dostávají přikrášlené fake news. Fackování „VP“ si ale nevybírá. Nyní se právě chopilo případu novináře na volné noze Richarda Gutjahra.

Ten se podle všeho marně pokoušel získat podporu vedení Bavorského rozhlasu (BR), poté co mu bylo na internetu vyhrožováno a spíláno neonacisty a islamisty. Gutjahr (Wiki) si podle všeho solidaritu opravdu zaslouží. Ve svém otevřeném dopise také zcela jasně napsal: „BR je jedinečnou institucí! Kdo se po mezinárodním mediálním světě trochu porozhlédne, dokáže ocenit, jaká veřejnoprávní média v Německu máme.“

To trollující stádo ignoruje, o solidaritu s Gutjahrem jim v jejich sborovém vyřvávání proti „nuceným poplatkům“ a jejich příjemcům stejně nejde. K šíření hesel o zrušení veřejnoprávních médií dokonce nepohrdnou ani Gutjahrovou webovou stránkou: „VP musí být jako celek bez debat zrušeny, v průběhu let zmutovaly do nenasytných institucí. Svou úlohu šíření seriózních a nezávislých informací už dávno nenaplňují.“

Je zvláštní, že tak heterogenním programům vyčítají stejný pohled

Trollové reagovali už na první zprávu o Gutjahrovi, která vyšla v deníku Die Welt – na kterou zřejmě skočil i Poschardt, když vydal svůj oportunistický komentář, ve kterém nenávistně reagoval jak proti Gutjahrovi, tak i proti stanici BR. V něm například doufá v brzkou „finanční amputaci současné podoby financování veřejnoprávních médií“ a o Gutjahrovi uvedl: „Jsem upřímný, moje lítost má své hranice.“

Tváří v tvář politicky heterogenním programům a formátům veřejnoprávních rozhlasových a televizních stanic, od zpráv a dokumentárních pořadů přes debaty, celovečerní filmy, rozhlasové hry až po koncerty populární hudby a opery je zvláštní vytýkat ARD a ZDF tajné hlásání jednoho názoru.

Nesouhlas extrémní pravice je především namířen proti prezentaci faktů, popřípadě proti jejich údajnému zkreslování. Jedním z nejvýše postavených kritiků byl ještě nedávno bývalý šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Hans-Georg Maassen ve své mezitím už slavné diskuzi ve veřejnoprávní televizi s chabě argumentujícím Markusem Lanzem. Maassen se pohoršoval nad zkresleným líčením uprchlíků – „To jsou migranti, žádní uprchlíci!“ – kde jsou místo mladých mužů ukazována děvčata s velkýma očima a rozhořčoval se nad záchranářskými loděmi jako nad „převozní službou“. Problémem je, „že lidé médiím stále méně věří.“

Vláda veřejnoprávní média nekontroluje

Takové hlasy skutečně „lidem“, respektive „lidu“ vysvětlují, proč má zaujmout pozici „proti médiím“. „Úroveň našich státních vysílačů je už dávno pekelná“, uvádí jeden z komentátorů na Gutjahrově webové stránce. Jsou „financováni provládní mediální funkcionáři“, vysílače jsou „jako Černý kanál bývalé NDR“ („Der Schwarze Kanal“ byl nechvalně proslulým propagandistickým pořadem východoněmecké státem řízené televize, pozn. red.).

Veřejnoprávní média skutečně o vládě, kabinetu, politice, hospodářských skandálech a historických skutečnostech, například z období nacismu, neinformují pouze kriticky. V žádném případě nejsou kontrolována vládou a rovněž smí být kdykoliv a kýmkoliv sama kritizována. A pokud jde o chování, zasluhující kritiku, dokonce být kritizována musí.

Ve smlouvě mezi státem a veřejnoprávními médii (Rundfunkstaatsvertrag) je v souladu s ústavní „zakázkou veřejnoprávních médií“ uvedeno, že mají sloužit „jako faktor v procesu svobodné individuální a veřejné tvorby názorů“ a tím naplňovat „demokratické, sociální a kulturní potřeby společnosti“.

Armáda trollů odhaluje své protidemokratické touhy

Mají zprostředkovat „přehled o mezinárodním, evropském, národním a regionálním dění“ a prostřednictvím „vzdělávání, informací, poradenství a zábavy“ podporovat „evropskou integraci a společenskou soudržnost federace a spolkových zemí“.

Kde se v jádru národovecky smýšlející armády trollů vrhají na veřejnoprávní média a vytahují hesla jako „Černý kanál“, „unifikace názorů“ nebo „výměna národa“, tam nepřímo odhalují svá vlastní přání. Kritikům veřejnoprávních médií připadá postoj, ve kterém podle článku 1 Ústavy jde o důstojnost člověka a o zachování demokracie, nesnesitelný.

Veřejné debaty a různé pohledy jsou důležité

Média za tímto účelem samozřejmě musí jasně oddělovat fakta od názorů. Nutné jsou veřejné dialogy a debaty i o kontroverzním obsahu, neodmyslitelné je pozorování témat z různých perspektiv – a za to vše ručí veřejnoprávní média.

Ve skutečnosti mnoho protestujících trollů a jejich nyní už se neskrývající souputníci z řad občanů sami sní o názorové unifikaci, o „národu“, o národních médiích a zpěvácích národních písní, kteří přehluší všechny ostatní hlasy – což je pro demokracii hodně nebezpečná fantazie.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: