Proč ve Finsku vládnou ženy?

Proč ve Finsku vládnou ženy?

V prosinci, přesně pět dní před schválením nové finské vlády, jsem byla hostem pořadu „Blaue Couch“ (Modrý gauč na BR 1, pozn. red.). Moderátor Thorsten Otto byl zvědavý na mé výsledky výzkumu nordického štěstí: „Maike, je ve Skandinávii pro ženy jednodušší sjednotit práci a rodinu?“ Srdečně se zasměji: „To je typicky německá otázka, to ti je jasné, ne? Protože typicky severská odpověď by teď zněla: ‚Åh ano. A pro muže taky.'“ Esej Maike van den Boomové pro německý profesní portál Xing.

Odstraňují školní předměty. Experimentují s nepodmíněným příjmem. Volí nejmladší předsedkyni vlády na světě. Od 10. prosince 2019 vede zemi 34letá Sanna Marinová. Je lídrem koalice pěti stran, které jsou zase vedeny zářícími, vkusně oděnými ženami. Čtyřem z nich ještě není 35 let.

„Co se tam nahoře děje?“, ptají se Němci a zbytek světa. „Zbláznili se snad Finové?“

„Néé, to je jen business as usual (česky: nic zvláštního se neděje, vše jde svojí cestou, pozn. red.)“, pomyslí si udiveně seveřan a pokrčí rameny.

Skandinávci jsou na ženy ve vedení zvyklí

Přece jen patří Norové, Švédi, Dánové, ale i oficiálně mezi skandinávské země nepatřící Finsko a Island k nejfeminističtějším zemím světa. Švédsko dosáhlo v kulturní dimenzi organizačního antropologa Geerta Hofstedeho v oblasti maskulinity 5 bodů ze 100 a je tak důrazně ženskou společností (doporučuji si pod grafem prostudovat vyhodnocení České republiky, pozn. red.). Není pak udivující, že švédská vláda je celosvětově jediná, která se oficiálně označuje za „feministickou„.

Hofstede Insights: porovnání kulturní dimenze České republiky, Německa, Norska a Švédska
Hofstede Insights: porovnání šesti parametrů kulturní dimenze České republiky, Německa, Norska a Švédska (screenshot: webové stránky Hofstede Insights).

Vedení v podvazcích?

Což ostatně neznamená, že tam všichni Vikingové pobíhají v růžových podvazcích. Děti prostě odmala mohou prožívat a zažívat velkou rozmanitost chování a emocí. Chlapci smí plakat a děvčata mohou být silná jako Pipi Dlouhá punčocha nebo Ronja, dcera loupežníka. Nejde totiž o to, kdo je dole nebo nahoře, jako v maskulinních společnostech, jako je např. Německo (66 bodů; ČR 57 bodů, pozn. red.). Důležité je, aby se všem dařilo dobře. A kdy se nám vede nejlépe? Když můžeme být takoví, jací jsme. To je jedním z důvodů, proč navzdory chladu a tmě patří všechny severské země k nejšťastnějším zemím na světě. Jak v soukromém životě, tak v práci.

„Být feminní neznamená nosit podvazky, ale představuje kvalitu života a oproštění se od očekávání kladených na role.“

 

Maike van den Boomová

Vše se točí kolem člověka jako celostního individua, který tak obohacuje společnost tím, co nejlépe umí. Například inspiruje lidi a vede je k novým břehům. Tak jak to už před 1.000 lety dělali vikingští náčelníci, pardon – náčelnice, popř. bojovnice (islansky skjaldmær, švédsky sköldmö, dánsky skjoldmø, pozn. red.).

A nyní holt stojí zase pár bojovnic v čele. Spolu se svými kolegyněmi v Norsku, na Islandu a v Dánsku. Co na tom je prosím vás tak zvláštního?

All hands on deck!

Ženské čtyřspřeží z Finska není tématem genderové diverzity, ale pouze výsledkem hluboko zakořeněné nordické lásky k různorodosti. Odpověď na otázku: využíváme celý potenciál všech lidí společnosti, nebo ne? Sever si se svými nekonečnými krajinami, drsným podnebím a nedostatkem lidí nemůže vůbec dovolit držet hospodářství na nohou pouze s polovinou osazenstva.

„Všichni lidé! Kdykoliv!“, zní dnes stejně jako tehdy, deviza společnosti, ale i managementu, jako např. u švédského výrobce nákladních automobilů Scania. Vikingové musí využívat veškerý potenciál všech lidí.

Milujte kolektivní individualisty!

Skandinávské země jsou podle World Value Survey nejindividualističtějšími zeměmi světa. To znamená, že žijí hodnotami, zakládajícími se na seberozvoji. Mladí Vikingové se tak už ve škole učí otevírat si pusu a příliš se nepřizpůsobovat. Principiálně neexistuje žádné dobře nebo špatně, jen vlastní osobní názor. Známky proto ve většině severských zemích existují až od osmých tříd. Jednoduše proto, že je naprosto nezajímavé, když umí všichni ve stejnou dobu přesně to samé (pokud umíte německy, přečtěte si také článek od Maike van den Boomové „Pracovní rozhovory začínají už ve škole„). Nevzniká tak nic nového, nerozvíjí se kreativita. Všechny krásné inovace zůstanou nevyužity.

Sem s různorodostí! Samí experti ještě zdaleka nepřinesou expertízu.

To je tajemství hospodářského úspěchu a severské síly inovací: silný individualismus kombinovaný se zdravým kolektivismem.

„Využíváme to nejlepší ze všech pro všechny.“

 

Loffe
švédský stavební dělník MTA
Halmstad, Švédsko

Diverzita je na severu naprosto žádaným zbožím. Nejlepší nápady vznikají, když nahážete na jednu hromadu mnoho lidí s nejrůznějšímu slabostmi, talenty, zájmy a životními zkušenostmi a různých fázích života a pak mezi sebou se vzájemným respektem necháte diskutovat. Bojovnice i Vikingy. Pokud nenecháme oba šplhat po kariérním žebříčku, přicházíme o drahocenný ženský přínos. Když tedy v Německu (nebo kdekoliv jinde v převážně maskulinní společnosti, pozn. red.) hledáme kýžené high-potencials s dobrým vzděláním: nuže, jsou již zde. Bohužel je ale ještě nikdo nepustil z řetězu.

K tomu potřebujeme, aby se každý mohl rovnoprávně podílet na pracovním životě a aby také každý měl šance se vyvíjet. Bez ohledu na pohlaví.

Je to férové a je to také důvodem pro perfektní péči o děti na severu. Přičemž narození dítěte není považováno za výpadek v práci. Naopak! Je to šance pro emocionální, duševní a organizační rozvoj: „Procházíš vzácným procesem. Zažíváš jiné priority a neztrácíš se už tak rychle v detailech. Myslím si, že tento úhel pohledu ve Švédsku je naprosto skvělý“, řekla jedna zaměstnankyně personálního oddělení Scanie. „Tato změna perspektiv je nezaplatitelná“, myslí si Joan, CEO jedné švédské železniční společnosti. A proto jsou i firmy ve vztahu k osobnímu životu svých spolupracovníků extrémně flexibilní.

Buďte flexibilní!

Kdo by se pak ještě divil, že jsou m/ž/d (muž/žena/diverzní) povyšovány i během mateřské? Že se meetingy nekonají před 9. a po 15. hodině? Že si mohou přetažení rodiče v interních klidových prostorách dát dvacet? Sport během pracovní doby, pokud by se večer nestíhalo. Z této flexibility pak profitují i bezdětní členové firmy jako Malin, pověřenkyně pro hodnoty na burze notované stavební společnosti Skanska: „Mám stejné svobody. Pozoruji zde ale i muže a ženy, kteří dělají kariéru, ačkoliv střídavě každý den ve tři vyzvedávají své děti ze školky. Neztratím 50 % kolegů. Z toho jsem šťastná.“ Výsledkem je extrémně loajální a angažované osazenstvo. Téma employer-branding si pak můžete v klidu odškrtnout ze svého seznamu úkolů.

Zde se zkrátka ukazuje nordický pragmatismus. V zásadě je přece zcela jedno, kdo jde na rodičovskou, jestli to jsou mužští stavební dělníci nebo ženská managerka. Jeden*a holt chybí vždy. V každém případě jsou pro všechny dvě krátká období snáze překonatelná než jedno dlouhé. Proto si ve Švédsku berou už celých 30 % placených rodičovských otcové. Čtyřikrát více než v Německu. S rostoucí tendencí. A každý otec si někdy vezme rodičovské volno. Milí pánové, pokud to neuděláte, na dalším večírku se na vás budou dívat hodně divně.

Diverzita znamená: týmové známky jsou víc než individuální hodnocení

Na severu je jedno, je-li někdo muž nebo žena, mlád nebo stár, zkušený či nezkušený! Skandinávští Vikingové pracují už ve škole převážně v diverzifikovaných týmech, protože všechny děti chodí do 15 let společně do jedné školy. Tam je trumfem týmová práce a známkovány jsou proto často celé týmy. Škola, to je místo, na kterém si děti kromě vědění mají osvojit i sociální kompetence. Méně oblíbené je proto individuální hodnocení. Důležitější než že zazáří jeden, je, aby zazářili všichni. Pak se i temný sever více rozzáří.

Dělit se, ne se bít

„Rovnost znamená uznání toho, že každý může přispět něčím cenným.“

 

Tommy

zakladatel stavební společnosti MTA

Halmstad, Švédsko

Skandinávci se museli brzy naučit, že není k ničemu se v létě sám k prasknutí nacpat chycenou velrybou a v zimě pak zemřít hlady. Je daleko lepší se v létě podělit o velrybu a v zimě o kaši, pak si to nerozházíte u vánočních skřítků. K tomu je potřeba hodně dialogů, vzájemný respekt a vůle ke konsensu. Dělit se, ne se bít. Tato po staletí přetrvávající láska ke spolupráci je důvodem rovnostářské myšlenky severu.

Každý je dobrý takový, jaký je. Každý může být ve své jedinečnosti významný pro společnost. Klidně i jako 34letá předsedkyně vlády. Sanna Marinová přece nevládne sama. Vládne v týmu.

Co se můžeme od Skandinávců naučit?

Úspěšné, inovativní země a firmy využívají kreativitu a vědění všech lidí. Mějte tedy odvahu osvobodit lidi ze škatulí svých domnělých rolí, jinými slovy: uvolněte struktury. Osvoboďte se od hierarchie, podívejte se svým kolegům do očí a zamyslete se: co mohu udělat pro to, aby se ti vedlo dobře? Abys mohl svobodně rozvinout svůj potenciál? Jak může spojit všechnu tu individuální sílu? Jaké elementy v našem týmu, firmě nebo v podnikových procesech od sebe lidi oddělují, vyvolávají nelibost, závist nebo interní konkurenci? Pryč s tím! Velryby lze ulovit pouze společnými silami. Také – a zejména – v roce 2020!

Zaujalo vás líčení skandinávských poměrů? Přečtěte si také glosu šéfredaktora deníku Die Welt Ulfa Poschardta o Dánsku.

Pokud vás zajímá severský vzdělávací systém, přečtěte si i příspěvek „Inkluze není samoúčelná“. Věděli jste, že v Norsku existuje 100% inkluze už přes 20 let? V článku najdete i exkluzivní videa norských odborníků na inkluzi a ochranu dítěte.


Maike van den BoomováNěmka Maike van den Boomová (osobní stránka, knihy, YouTube) žije ve Stockholmu a na své misi udělat Němce šťastnějšími pravidelně cestuje po Skandinávii. Je autorkou, podnikatelkou, řečnicí a spoluorganizátorkou European Bildung Network. Kvůli své nejnovější knize navštívila 30 skandinávských firem. V médiích pravidelně vystupuje jako odbornice na téma štěstí, Skandinávie a budoucnost práce.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: