Kdy se stane ochrana klimatu nakažlivou?

Když se stane ochrana klimatu nakažlivou?

Jednoho dne se společenské klima otočí a pak se oteplování planety konečně podaří zastavit. Nebo je to jen iluzí? Vědci načrtli šest „sociálních bodů zlomu“, které v současné době už probíhají a mohly by ohlašovat blížící se změnu. 

Klimatická neutralita celé Země do poloviny století, to je dodnes ještě utopií. V klimatické politice zatím ještě stojíme na začátku. Globální klimatické trendy zůstávají beze změny a jsou jednoznačné: v křivce oteplování nedošlo ke zlomu, nárůst skleníkových plynů se nezpomalil – změna, vedoucí ke snížení zátěže životního prostředí nenastala. Mnoho lidí má strach z klimatického chaosu, jiní z blížící se změny kursu. A z vleklého společenského a politického boje.

Přesto jsou vědci přesvědčeni, že setrvačné síly jednou dojdou a pohyb směrem k ekologicky šetrnému způsobu hospodářství nezvratně získá navrch. Cílem je „dekarbonizace“, naprostá nezávislost na fosilních zdrojích energie, které jsou zodpovědné za rozhodující podíl skleníkových plynů v atmosféře a přechod na obnovitelné, čisté zdroje energie. Jak se ale má podařit opustit starý hospodářský model, stále ještě bytostně závislý na uhlí, ropě a plynu a který veškeré náklady, například na životní prostředí a zdraví, přehazuje na společnost?

Jak otočit kormidlem?

K čemu musí dojít, aby velké světové demokracie dosáhly změny trendu a začaly efektivně chránit klima? Mezinárodní vědecký tým pod vedením Postupimského institutu pro výzkum klimatu (PIK) nyní v podkladech pro americkou Národní akademii věd popsal možné „sociální body zlomu“. Všechny už jsou aktivovány a týkají se oblastí energetiky, finančnictví a vzdělávání. Tyto „sociální intervence“ jsou historicky srovnatelné třeba s knihtiskem, jehož rozkvět najednou pomohl prorazit protestantismu Martina Luthera. Ve všech oblastech jde o to, že se vývoj ubírá směrem k mezní hranici, podobně jako u infekce, která také naplno propukne až po dosažení určité kritické hodnoty. Sociální intervence pak zasáhnou celé společnosti, které se překlopí do nového stavu – v případě hnutí za ochranu klimatu do pozitivního, ekologicky šetrného, stavu – u kterého panuje naděje, že oteplování klimatu zastaví. Z jednotlivých opatření spatřuje zelená ekonomie už léta velký potenciál v ekologicky spravedlivé ceně emisí skleníkových plynů a v cílených subvencích regenerativních zdrojů energie.

Studie výzkumníků kolem bývalého ředitele PIK Hanse Joachima Schellnhubera a Ilony Ottové obsahuje šest návrhů „sociálních intervencí“, na které by měla být na cestě ke klimatické neutralitě upřena pozornost.

Výroba energie

Trend ve výrobě energie musí být rychlé a definitivní odvrácení od fosilních paliv. To je především úkolem politiky: v r. 2015 byly subvence do uhlí, ropy a zemního plynu ještě více než dvakrát tak vysoké než do obnovitelných energií. Vědci kromě toho doporučují přechod od centrálních elektráren směrem k decentralizované výrobě energie, například solárními a větrnými elektrárnami.

Města

Přímé a nepřímé emise budov představují v celosvětovém součtu 20 % skleníkových plynů. Vědci navrhují velké prezentační projekty, na kterých budou také demonstrovány ekologické stavební metody. Velké budovy, které by byly z 80 % vyrobeny z laminovaného dřeva, by ušetřily tisíce tun CO2. Obrovský potenciál k úsporám nabízí podle vědců i veřejná infrastruktura měst.

Finanční systém

Když se investoři budou muset začít obávat, že se jejich angažmá ve fosilních palivech už nevyplatí, své peníze z této branže stáhnou. „Simulace ukazují, že by systém mohlo položit pouhých 9 % investorů, to by přinutilo další investory je následovat“, uvádí ve své studii vědci. Už nyní lze pozorovat náznaky změny – krácení finanční a technicko-pojišťovací podpory uhelných projektů.

Normy a hodnoty

Těžba a využívání fosilních paliv, která nejsou v souladu s cíli pařížských klimatických dohod o omezení globálního oteplování výrazně pod 2° Celsia, je podle vědců „nemorální“. Takové jednání totiž způsobuje dalekosáhlé těžké a zbytečné škody. „Uvědomění si globálního oteplování je vysoké, ale společenské normy k zásadní změně chování takové ještě nejsou“, je ve zprávě institutu citován spoluautor a ředitel PIK Johan Rockström. To je třeba změnit. „…z dlouhodobého hlediska zřejmě potřebujeme novou sociální rovnováhu, ve které bude ochrana klimatu uznána za sociální normu.“

Vzdělávací systém

„Udržitelnost nemůže být přikázána, musí být naučena“, píší autoři studie. Proto se zasazují za to, aby byla do školní výuky ve výrazně větší míře zařazena výchova k životnímu stylu, šetrnému k životnímu prostředí a klimatu. Vysoká kvalita vzdělání podporuje a rozšiřuje normy a hodnoty a může rychle vést ke změně chování jedinců a jejich kohort, zdůrazňují badatelé. S hnutím Fridays for Future již došlo k slibnému a potenciálně transformačnímu procesu v oblasti vzdělávání.

Spotřebitelské informace

Pro společenskou změnu jsou podle názoru vědců důležité i informace směrem ke spotřebitelům. Mezi analyzovanými návrhy se nachází také údaje na obalech o emisi skleníkových plynů, které byly vypuštěny do ovzduší při výrobě určitého produktu, podobně jako jsou dnes u potravin uváděny nutriční údaje. „Lidem by mělo být usnadněno vést klimaticky neutrální životní styl“, říká Rockström.

Environmentální psycholog Andreas Ernst z Univerzity v Kasselu, který se studie osobně nezúčastnil, zastává názor, že jsou sociální zlomové body velmi dobrou cestou, jak se zaměřit na možnosti společenské změny. Správná opatření na správných místech mohou vést k velkým úspěchům na poli boje s oteplováním klimatu. „Stejně jako může jeden lyžař uvést do chodu obrovskou lavinu“, říká zástupce výkonného ředitele kasselského Center for Environmental Systems Research.

Kritikové varují před iluzemi

Zaměření na (pozitivní) sociální dynamiku při ochraně životního prostředí je dobrým a novým vývojem. „Ve studii představené body – technologie, finančnictví a tak dále – nejsou v žádném případě novinkou“, vysvětluje Ernst. „Nová je hypotéza, že se za pomoci určitých elegantních intervencí podaří vyvolat velkoplošné změny.“ Ve studii představené zásahy zcela však opomíjí politické a hospodářské mocenské otázky, obdařené vysokým stupněm setrvačnosti.

Maria Daskalakisová z Národohospodářského institutu Univerzity v Kasselu poukazuje na to, že vzhledem k složitosti tématu je nutný interdisciplinární přístup. „Nepřipadá mi, že idea existence několika málo sociálních bodů zlomu, případně intervencí, prostřednictvím kterých se dá změnit kurs, vede k cíli.“

Kromě toho nabádá k opatrné interpretaci výsledků a varuje před generalizací a před odvozováním příslušných opatření. Návratnost expertních odpovědí byla nízká, navíc se podle Daskalakisové většinou jednalo o odpovědi evropských expertů. Chybí i bližší oborová specifikace dotázaných a další parametry. „Navíc je vidět, že odpovědi byly velmi různorodé. Z toho vyplývá, že identifikovaná opatření byla částečně doporučována relativně malým počtem osob.“



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: