Digital Gender Gap: znevýhodňování žen v zaměstnání

Digital Gender Gap: znevýhodňování žen v zaměstnání

Je digitalizace pro všechny? Ani náhodou: Digital Gender Gap ukazuje, že jsou německé firmy od digitální rovnoprávnosti ještě na hony vzdáleny. V čem tato nerovnost vězí a jak proti ní lze bojovat, popisují vědci a vědkyně v nové studii.

Jak jsou ženy v digitalizaci znevýhodněny?

75 % mužů je svými firmami vybavováno notebooky, chytrými telefony a dalším digitálním zařízením – ale jen 55 % žen dostane ve stejném zaměstnání stejnou výbavu. Proč? Kdo profituje z digitalizace? Jak lze těmto rozdílům a jejich následkům čelit? Těmito otázkami se zabývali výzkumníci a výzkumnice ve studii „Digital Gender Gap – Situační obrázek o (ne)rovnosti pohlaví v digitalizovaném světě„.

Průzkum každoročně provádí Iniciativa D21, aby získala přehled o schopnostech a znalostech žen a mužů na poli digitalizace. Za tímto účelem bylo dotázáno 10.319 žen a 10.087 mužů ve věku 14 až 65 let. Vědci a vědkyně zjišťovali, nakolik se v oblasti vzdělávání a práce rozchází digitální kompetence respondentů. Cílem je zabránit digitálnímu rozdělení společnosti a zmenšovat velké rozdíly ve stupni digitalizace.

Čím se „Digital Gender Gap“ projevuje?

Experti došli k závěru, že jsou ženy v digitálním pracovním prostředí znevýhodňovány. Dokonce už i u mladé generace, která s digitálními technologiemi vyrůstá, se projevují rozdíly: zhruba čtvrtina dotázaných mladých mužů udává, že ovládá programování, u mladých žen to oproti tomu platí jen u každé desáté. Praktické testy však ukázaly, že se mladé ženy velmi často podceňují, zatímco se mladí muži přeceňují. Toto sebehodnocení má svůj původ v tom, že se děti a mladiství již od útlého věku setkávají se stereotypy a podle nich si pak vybírají své zájmy. Ženy se tak v klasicky mužských kompetencích, jako je např. matematika nebo technika, podceňují, ačkoliv dosahují stejných výkonů. Oproti tomu mají muži na základě stereotypů tendenci své schopnosti v „typicky mužských“ oblastech přeceňovat.

U respondentů studie bylo zjišťováno jejich sebehodnocení v různých digitálních oblastech a zúčastnili se také praktických testů: například byla testována znalost odborných pojmů, jak rutinně zacházejí s různými programy nebo sociálními médii, nebo jak účastníci shání informace o nových technologiích. Ve všech oblastech se ženy považovaly za méně kompetentní. Důvody jsou různé: na jednu stranu stereotypní představy a zažité role. Na druhé straně jsou ženy na poli digitalizace méně podporovány. Neúčastní se tak často školení digitálních technologií, nebo prostě nezískají přístup k digitálním zařízením od svého zaměstnavatele.

Zvyšuje digitalizace kvalitu života? 53 % mužů a 45 % žen odpovědělo, že „ano“. I zde souvisí rozdíl s přístupem k digitálním technologiím a programům, které například umožňují pracovat z domova. Komu jsou k dispozici možnosti, které mohou zaměstnanci využívat k flexibilnější práci, využívá je podle průzkumu více muži než ženy. Více mužů než žen v průzkumu uvedlo, že mohou díky digitálním technologiím časově i prostorově flexibilněji pracovat.

Co se musí změnit

Na základě výsledků studie požadují vědkyně a vědci změny ve třech oblastech: zaprvé je třeba vyvinout genderově rovnoprávné standardy kvality digitálních kompetencí. To znamená, že vzdělávání a školení by se mělo individuálně přizpůsobit životním nárokům mužů a především žen a mělo by odpovídat rozličným úrovním znalostí.

Dále by měly být podporovány i ohodnoceny firmy, které rozvíjí na budoucnost orientované genderové koncepty. K tomu patří, že se firmy postarají o to, aby byli všichni spolupracovníci a spolupracovnice stejnou měrou vybaveni digitálními přístroji – bez ohledu na druh pracovního poměru, pohlaví a platové zařazení. Vědkyně a vědci také požadují spolehlivý systém, který by zaručoval spravedlivé rozdělení digitálních technologií. Velká část žen uvedla, že se přidělování děje svévolně a ne na základě užitku nebo druhu činnosti.

Nakonce se badatelé zasazují za to, aby se genderově spravedlivý rozvoj stal důležitou součástí celého řetězce vzdělávání pedagogických odborníků. Vzdělávací personál by například měl být složen z vyrovnaného počtu žen a mužů. Protože čím diverzifikovanější pedagogové a pedagožky budou, tím různorodější budou i jejich životní zkušenosti a tím lépe dokážou mladým lidem zprostředkovat, že se o digitalizaci má zajímat a účastnit se jí společnost v celé své šíři.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: