Joseph Stiglitz: „Trumpova ekonomika propadá ve všech ukazatelích“

Joseph Stiglitz:

Úspěchy, kterými se Trump tak rád pyšní, při srovnání s realitou neobstojí, analyzuje nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz. USA zaostávají i v tak důležitých oblastech, jako je obrana demokracie a ochrana naší planety. Realita je neúprosná.

Světová hospodářská elita dlouho milovala amerického prezidenta opičí láskou. Před dvěma lety se jen málo šéfů globálních podniků staralo o klimatickou změnu nebo Trumpovu nenávist k ženám a bigoterii. Většina jásala nad jeho snižováním daní pro miliardáře a koncerny a těšila se na deregulaci hospodářství.

Ty by firmám umožnily ještě více znečišťovat ovzduší, udělat ještě více Američanů závislých na opioidech, nechat ještě více dětí jíst jídla způsobující cukrovku a povolit ty samé finanční podvody, které vedly k finanční krizi v roce 2008.

I dnes mluví hodně šéfů firem o přetrvávajícím růstu hrubého domácího produktu (HDP) a o rekordní výši akciových kurzů. Ale HDP ani Dow Jones nejsou dobré ukazatele výkonnosti hospodářství. Obě veličiny nevypovídají naprosto nic o vývoji životního standardu obyčejných občanů nebo o udržitelnosti.

Ve skutečnosti je ekonomický vývoj uplynulých čtyř let důkazem číslo jedna obžaloby ve věci odvolávání se na tyto ukazatele. Abychom získali dobrou představu o hospodářském zdraví země, měli bychom začít u psychického zdraví jejích občanů. Pokud jsou spokojení a majetní, jsou zdravější a žijí déle. Mezi rozvinutými zeměmi zaujímají v tomto ohledu Spojené státy jedno z posledních míst.

Už tak nízká životnost v USA během prvních dvou let Trumpovy vlády ještě klesla. V r. 2017 dosáhla mortalita osob středního věku nejvyšší úrovně od Druhé světové války. To nepřekvapí, protože žádný prezident neudělal více pro to, aby bylo co nejvíce Američanů bez zdravotního pojištění. Miliony lidí přišly o své zabezpečení v případě nemoci a podíl osob bez pojištění stoupl jen během dvou let z 10,9 % na 13,7 %.

Smrt ze zoufalství

Důvodem klesajícího očekávání průměrné délky života je ve Spojených státech „smrt ze zoufalství“, jak ji označují Anne Caseová a nositel Nobelovy ceny za ekonomii Angus Deaton. Způsobena je alkoholem, drogami a sebevraždami. V r. 2017, což je poslední rok, za který máme aktuální data, byl počet takových úmrtí téměř čtyřikrát vyšší než v roce 1999.

S takovým zdravotním zhoršením jsem se kromě válek nebo epidemií zatím setkal jen jednou, a to v době svého působení vrchního ekonoma Světové banky. Tehdy jsem zjistil, že mortalita a morbidita dokazují, co naznačovaly naše ekonomické ukazatele o temném stavu postsovětského ruského hospodářství.

Pro horní jedno procento – a obzvlášť pro horní desetinu procenta – je Trump asi opravdu dobrým prezidentem. Ale pro všechny ostatní jím není. Při kompletní realizaci povede snížení daní z roku 2017 pro většinu domácností v druhém, třetím a čtvrtém příjmovém kvantilu ve skutečnosti ke zvýšení daní.

Tváří tvář snížení daní, ze kterých budou mít nadproporční užitek bohatí a koncerny, by neměl být nikdo překvapen, že mezi lety 2017 a 2018 – v tomto směru nejaktuálnějšímu roku s dobrými daty – nedošlo k žádné podstatné změně mediánu příjmů amerických domácností. I ze lvího podílu růstu HDP mají užitek pouze ti nahoře.

Medián týdenních reálných příjmů leží pouze 2,6 % nad úrovní v době Trumpova nástupu do úřadu. Dlouhé fáze rostoucích mezd nejsou tímto vyrovnáním kompenzovány. Například medián příjmu mužů zaměstnaných na plný úvazek (a zaměstnaní na plný úvazek na tom jsou ještě dobře) leží nadále o více než 3 % pod úrovní před 40 lety.

Růst není ekologicky udržitelný

Zanedbatelný je i pokrok ve snižování rozdílů mezi jednotlivými etniky: ve třetím čtvrtletí r. 2019 byl týdenní medián příjmů afroamerických mužů zaměstnaných na plný úvazek více než o čtvrtinu nižší než u bílých mužů.

Situaci ještě zhoršuje fakt, že dosažený růst doposud nebyl ekologicky udržitelný. To je dnes o to důležitější, protože Trumpova vláda odstranila regulační nařízení, která prošla přísnými analýzami nákladů a výnosů. Znečišťování ovzduší a pitné vody jakožto i dopady na globální oteplování planety přibývají.

Ztráty způsobené změnou klimatu v USA – které utrpěly větší hmotné škody než jakákoliv jiná země – dosáhly s 1,5 % HDP v r. 2017 rekordu.

Snížení daní mělo údajně vyvolat novou vlnu investic. Namísto toho vedlo ke zpětnému odkupu akcií v dosud nevídané míře (zhruba 800 miliard dolarů v r. 2018) některými z nejziskovějších amerických společností. Navíc způsobilo rekordní deficit v dobách míru (téměř bilion dolarů v hospodářském roce 2019) – a to v zemi, ve které údajně panuje téměř plná zaměstnanost.

Navzdory slabým investicím se USA musely masivně zadlužit v zahraničí: nejnovější data ukazují zahraniční půjčky ve výšce téměř 500 miliard dolarů ročně a americký čistý dluh stoupl pouze během jednoho roku o více než 10 %. Stejně tak Trumpovy obchodní války, přes všechen rozruch, americký obchodní schodek nesnížily. V r. 2018 byl o čtvrtinu vyšší než v r. 2016. Deficit obchodu s komoditami byl v r. 2018 nejvyšší od počátku záznamů. I obchodní schodek s Čínou byl téměř o čtvrtinu vyšší než v r. 2016.

Zatímco Spojené státy uzavřely novou severoamerickou obchodní dohodu, neobsahovala jak sdružením Business Roundtable požadované investiční ujednání, tak ani ustanovení o zvýšení cen léků, které si přál farmaceutický průmysl, místo toho však lepší pracovní a ekologické předpisy.

Trump, samozvaný mistr vyjednávání, musel při jednáních s demokraty v Kongresu ustoupit téměř ve všech bodech, což vedlo k lehce vylepšené obchodní dohodě.

Navzdory Trumpovým velkým slibům, že do USA vrátí pracovní místa v průmyslových odvětvích, se zaměstnanost v průmyslu zvýšila méně, než tomu bylo počátkem konjunktury, která za vlády jeho předchůdce Baracka Obamy následovala po krizi r. 2008.

I samotná míra nezaměstnanosti, která je na nejnižší úrovni za posledních 50 let, v sobě skrývá ekonomické slabiny. Míra zaměstnanosti žen a mužů v produktivním věku sice vzrostla, ale ne tak silně jako během hospodářského zotavení za Obamy. Leží stále ještě výrazně pod kvótou jiných rozvinutých zemí. Rychlost, s jakou jsou vytvářena nová pracovní místa, je rovněž výrazně pomalejší než za Obamy.

Růst je poslední dobou nižší než za Obamy

Jinými slovy: tato nízká míra zaměstnanosti není žádným překvapením – v neposlední řadě proto, že nemocní nemohou pracovat. Navíc nejsou osoby, pobírající invalidní důchod, nebo ty, které nemají odvahu se aktivně ucházet o práci, nebo také vězni, počítáni mezi „nezaměstnané“, ačkoliv samozřejmě nezaměstnaní jsou. A míra uvězněných stoupla od r. 1970 na šestinásobek, takže se dnes za mřížemi nachází kolem dvou milionů lidí.

Stejně tak je málo překvapující, že v zemi, která nenabízí dostupnou péči o dítě ani nezaručuje rodičovskou dovolenou, je zaměstnáno méně žen než v jiných rozvinutých zemích. Demograficky očištěno to je více než o 10 % méně.

Dokonce i podle hrubého domácího produktu zůstává Trumpova vláda za očekáváním. Růst obnášel v posledním čtvrtletí jen 2,1 %, výrazně méně než Trumpem slíbená 4, 5, nebo dokonce 6 % a dokonce méně než průměrná 2,4 % druhého Obamova funkčního období. Vzhledem k růstovým impulsům, vycházejících z bilionového rozpočtového deficitu a ultranízkých úrokových sazeb se jedná o pozoruhodně špatný vývoj.

To není náhoda ani smůla: Trumpovým poznávacím znamením je nejistota, roztěkanost a ohýbání skutečnosti, zatímco pro růst je nepostradatelná důvěra, stabilita a naděje, navíc podle Mezinárodního měnového fondu i rovnost.

Trump si tedy nezaslouží pětku pouze v tak důležitých předmětech, jako je obrana demokracie a ochrana naší planety. I za ekonomii by měl obdržet „nedostatečnou“.


Joseph StiglitzJoseph Stiglitz je nositelem Nobelovy ceny za ekonomii (2001), profesorem na Columbia University a hlavním ekonomem Roosevelt Institute. Zastával funkci viceprezidenta a hlavního ekonoma Světové banky. V České republice působí na institutu CERGE-EI. Studoval na Amherst College a na Massachusettském technologickém institutu, kde také později učil. Výzkumné či pedagogické činnosti se věnoval taktéž na univerzitách v Chicagu, Cambridgi, Yale, Stanfordu, Oxfordu a Princetonu (zdroj: Wiki).



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: