Mnichovská bezpečnostní konference: „Evropa musí konečně přestat naříkat“

Mnichovská bezpečnostní konference:
REKLAMA

Mnichovská bezpečnostní konference prorokuje slábnoucí vliv Západu a jeho hodnot. Ne všichni ale chtějí temnou vizi přijmout. Zejména francouzský prezident Emmanuel Macron už nechce slyšet žádné nářky.

Setkání plaček a lízání si jizev – nebo plavba k novým břehům? Mnichovská bezpečnostní konference se letos věnovala úpadku Západu a tomu, že se Západem vybudované multilaterální světové uspořádání nachází v rozkladu.

„Svět v neklidu – to bylo včera“, řekl německý ministr zahraničních věcí Heiko Maas. Nyní jsme o krok dále. Mezinárodní spolupráce vězí „v bezpříkladné recesi“, dodal Maas a vystihl tak obavy mnoha přítomných.

Příčiny jsou rozličné, ale z krize globálního systému obvinil spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier mimo jiné jednoho z jeho tvůrců: USA. „Náš nejbližší spojenec, Spojené státy americké, se za současné vlády zříkají dokonce i ideje mezinárodního společenství“, prohlásil německý prezident.

Tím si v sobotu vysloužil nezvyklé pokárání od amerického ministra zahraničí Mike Pompea. Ten označil Steinmeierova slova za „jednoduše nepravdivá“. A vyjádřil nesouhlas s temnou vizí Západu, kterou konference zdůraznila i svým letošním mottem „Westlessness“ (Absence Západu).

„Zprávy o smrti transatlantického spojenectví jsou velmi přehnané“, řekl Pompeo. Opak je pravdou: „Západ právě vyhrává a my vyhráváme společně. Svoboda a demokracie vítězí.“

Názornější už demonstrace, že dnes Evropa a USA žijí na dvou různých planetách, být nemohla. Zatímco se Američané věnují novým výzvám, zejména konfrontaci s Čínou, zpívá Evropa své blues.

Bezpečnostní rámec, který Evropě po desítky let zajišťoval mír a blahobyt, se skutečně hroutí. A na rozdíl od Pompeových tvrzení právě svoboda a demokracie ve světě nevítězí. Podle nevládní organizace Freedom House je spíš už 13 let celosvětově na ústupu. Relativní váha Západu mizí, hospodářsky stejně jako politicky. A i vojensky jsou asijské země, především pak Čína, na vzestupu.

„Technologický náskok USA a jejich spojenců nadále eroduje“, uvedl například John Chipman, vedoucí International Institute for Strategic Studies, který každoročně vydává zprávu o vojenské rovnováze. Západní národy navíc trpí politickou polarizací a populistickými hnutími, která nahlodávají liberální západní hodnoty zevnitř.

Ani někteří Evropané se na Mnichovské bezpečnostní konferenci nechtěli jen tak beze všeho smířit s černými apokalyptickými vizemi. „Zní to jako na skupinové terapii“, například podrážděně zvolala místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová na jedné z mnoha diskuzí, zabývajícími se krizí Západu.

„Jsme tu snad proto, abychom diskutovali o našich depresích?“ Není příliš smysluplné prolévat slzy nad tím, co už neexistuje, totiž nad západní dominancí světové politiky.

Byli to zástupci dalších demokratických zemí, tradičně nepovažovaných za součást Západu, kteří nabídli méně temný obraz. „Multilateralismus není závislý pouze na Západu“, konstatoval indický ministr zahraničních věcí Subrahmanyam Jaishankar.

REKLAMA

Vyzval západní státy, aby vstoupily do nových koalic s ostatními demokratickými zeměmi. I jeho jihokorejská kolegyně Kang Kyung-wha považovala debatu za příliš úzce vymezenou. „Hodnoty, na kterých spočívá multilaterální uspořádání, už nepatří jen Západu.“

„Německo i USA mají z poloviny pravdu“

Evropané však zůstávají nadále znepokojeni. I proto, že se nad nimi jako Damoklův meč vznáší možné druhé funkční období Donalda Trumpa spolu s otázkou, jestli se Američané někdy stáhnou z Evropy.

Trump konec konců neustále vzbuzuje pochyby, jestli se USA v případě konfliktu budou hlásit k článku 5 smlouvy o NATO, tedy článku o vzájemné pomoci. „V současném německo-americkém dramatu mají obě strany z poloviny pravdu“, sdělil Welt ma Sonntag Jan Techau, senior fellow u German Marshall Fund v Berlíně.

„Amerika musí pochopit, kolik důvěry zničily Trumpovy metody, i když zachází se zeměmi jako Čína nebo Írán právem poněkud tvrději. A Němci musí pochopit, že to navzdory Trumpovi bez Ameriky nepůjde a že se mír a svoboda nedají hájit bez silné demokratické mocenské politiky.“

Americký ministr obrany USA Mark Esper však zdůraznil, že je podpora Evropy vázána na podmínky: společný postup proti Číně, kterou nová bezpečnostní doktrína definuje jako největší nebezpečí pro USA.

„Americko-evropské vztahy budou stále více určovány tím, nakolik budou Evropané s USA v jejich strategické soutěži s Čínou souhlasit, nebo je odmítat“, sdělil Esper v projevu věnovaném čínským otázkám. Partneři se musí rozhodnout, na které straně budou stát.

„Evropa musí konečně přestat naříkat“, řekl jeden z amerických pozorovatelů a bývalý generál. Další osobou, které jde evropský defétismus rovněž na nervy, je Emmanuel Macron.

„Jsme kontinentem, který dostatečně nevěří ve svou budoucnost“, řekl francouzský prezident, který v Mnichově doslova hořel ctižádostí a netrpělivostí. „Potřebujeme evropskou strategii, která nám opět umožní, abychom vystupovali jako strategická mocnost“, prohlásil Macron.

Navrhl vytvoření evropského jádra s větší měrou integrace v obranných otázkách a konec principu jednohlasnosti. Kolem tohoto srdce Evropské unie by měly vzniknout dva okruhy zemí s menším stupněm integrace.

„Potřebujeme akceschopnost a nezávislost“, požadoval s ohledem na USA. Evropa musí svou autonomii a bezpečnost vyvíjet v souladu s NATO a podle amerických přání se více starat o svou vlastní bezpečnost. Evropa ale nemůže být „juniorským partnerem USA, evropská moc nemůže být vyjednávána prostřednictvím USA“.

Macron se také vyjádřil k tématu nukleárních zbraní a evropské účasti na francouzském arzenálu. „Pokud chceme suverénní Evropu, pak musíme o tomto bodu mluvit“, řekl prezident. Francouzským problémem ale je v bezpečnostních otázkách do velké míry paralyzovaná německá vláda.

Němečtí sociální demokraté Steinmeier a Maas jakožto i konzervativní ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová chtějí francouzskou nabídku k debatě o evropské jaderné strategii přijmout. Předseda frakce SPD a zahraničněpolitický expert Rolf Mützenich se ale v sobotu vyslovil proti užší spolupráci v odstrašení pomocí atomových zbraní. Mützenich místo toho Francii vyzval, aby podnikla kroky k likvidaci svého jaderného arzenálu.

Jasněji lze sotva demonstrovat, že s Německem nelze v současné době vybudovat Evropu, která by byla soběstačnější v obranných otázkách a tím i nezávislejší na USA. Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil, že je netrpělivý a doufá v brzké odpovědi z Berlína. To si zřejmě ještě bude muset trochu počkat.

Všechny články zabývající se Mnichovskou bezpečnostní konferencí.

REKLAMA