Protesty v Německu: „Jde o kolektivní šílenství“

Protesty v Německu:
REKLAMA

V mnoha německých velkoměstech demonstrují lidé proti opatřením, vyhlášeným v souvislosti s koronakrizí. Politolog Claus Leggewie varuje před skutečnou motivací protestujících a vysvětluje, proč v tomto případě nevěří argumentu o „civilní neposlušnosti“.

Claus Leggewie je politologem na Univerzitě Justuse Liebiga v německém Giessenu. Dlouhé desítky let se zabývá protestními hnutími a protiautoritářskými proudy ve společnosti.

Nedávno sám vyzýval k odporu proti autokratickým tendencím a k protestům za ochranu klimatu. Se současnými korona demonstracemi ale rozhodně nesouhlasí. Kde se pro „protikomunistického levičáka“, jak se sám nazývá, nachází hranice mezi legitimní kritikou a nebezpečnou agitací proti systému?

Welt: Napsal jste knihu s názvem „Teď! Opozice, protest, odpor„. Předpokládám, že to, co jsme o víkendu viděli v mnoha německých městech, jste tím na mysli neměl.

Claus Leggewie: Jistě ne. To je uzurpace práva na odpor, jakýsi druh „falešné civilní neposlušnosti“. Předpoklady k projevení občanské nespokojenosti nejsou vůbec dány, a už vůbec ne právo na odpor podle Článku 20.4 Ústavy, se kterým radikální pravice už dlouho operuje. Lidé, kteří právě uplatňují své právo demonstrovat, které jim údajně vzala merkelovská diktatura*, tím své tvrzení přece sami vyvrací. Obzvlášť, když bezmyšlenkovití šiřitelé duševní nákazy místo protestu šíří obecné ohrožení.

*Mnoho politiků nejrůznějších stran při žádostech o komentář k demonstracím naopak zdůraznilo, že rozhodně nezpochybňují právo demonstrovat, pozn. red. PQ.

Welt: Říkáte, že předpoklady pro občanskou neposlušnost nejsou dány. V případě nesčetných ekologických protestů v minulém roce jste to posuzoval jinak. V čem je rozdíl? Kdo rozhoduje, co je legitimní?

Leggewie: V případě civilní neposlušnosti hnutí Fridays for Future se žáci zřekli svého práva na výuku, protože v té době upřednostnili důležité úkoly v obecném zájmu. Většina demonstrací byla povolená a Fridays for Future se nikdy neodvolávala na právo odporu podle Článku 20 Ústavy. Při koronaprotestech se tak děje, přičemž je sugerováno, že vláda přijímá diktátorská opatření.

Welt: Vraťme se k uplynulému víkendu. Například v Berlíně, částečně s šarvátkami, protestovaly tisícovky demonstrantů před Říšským sněmem.

Leggewie: Mám tu fotografii, na které vidíme skupinu neskutečně rozlícených mužů se zaťatými pěstmi a ustupující policii. Vidím tam zlobu, zuřivost a nenávist vůči státní moci. Bylo by to přiměřené, pokud bychom žili v diktatuře a policie by zasahovala proti pokojnému davu. Opak je pravdou: nepokojný dav vyvíjí tlak na policisty. Příslušníci policie přitom hájí shromažďovací právo tím, že chtějí prosadit podmínky, které v současné době z pádných důvodů platí. Tito demonstranti jsou v určitém slova smyslu „idioti“. Než začneme lapat po dechu: původně – ve starořečtině – byl „idiot“ soukromou osobou.

Welt: Jak tím myslíte?

Leggewie: Soukromá osoba se v antické společnosti vědomě stáhla z veřejné politiky, aby se výslovně jako „nevědoucí“ postavila veřejným činitelům a polisu. I dnes vidíme především soukromé osoby, jimž ani v nejmenším nezáleží na veřejném blahu. Se svými soukromými vrtochy obsadí mediální prostor a snaží se nabudit dojem masového hnutí. Tím vskutku nejsou, ale jsou schopni zesílit panující nervozitu a nejistotu.

REKLAMA

WELT: Nevznikají tyto protesty především tam, kde chybí legitimní politická opozice? Mnohým lidem připadá divné, když se mluví o „exekutivní fázi“, když je infekční zákon obrovskou rychlostí prohnán parlamentem a když v pořadu „Tagesthemen“ chválí vládu za řízení koronakrize.

Leggewie: Právě jste vyslovil slova demonstrantů. Již se stalo takovým rčením, že v této zemi už „nesmíme vše říct“. Takový nesmysl: v masových médiích zaznívají od začátku kritické hlasy. Vždy se požadovalo, aby omezení základních práv bylo časově ohraničené a dobře zdůvodněné. Toho se spolková vláda zatím také drží. Nikdo demonstrantům nebrání v odlišném názoru a tato debata se odehrává i v parlamentu. Už proto není důvod vyzývat k odporu na ulici. Demonstrační právo bylo nárokováno a za určitých podmínek bylo povoleno. „Kovidioti“ si přivlastnili vykládání pojmu „autoritářský“ a jsou z principu proti všemu, co udělá vláda, což deklarují jako touhu po svobodě. Se současnými omezeními nemají podle mého názoru protesty mnoho společného. Shromažďují se zde lidé, kteří byli odjakživa proti politickým elitám.

Problematice současných demonstrací spikleneckých teoretiků a extremistů se věnoval i After Corona Club německé moderátorky Anji Reschke, která měla za hosta rakouskou expertku na extremistická hnutí Julii Ebnerovou (rozhovor pokračuje pod videem):

WELT: Jací lidé to podle vás jsou?

Leggewie: Odpůrci očkování, říšští občané (Reichsbürger, ultrapravicové hnutí, pozn. red.), lidé z Pegidy, pravicoví a levicoví radikálové, kteří se odjakživa nacházeli v militantním konfliktu se státní mocí. Využili tuto příležitost, neboť věří, že pod současnými záminkami mobilizují nové příznivce. Demonstrace jsou legální, jestli jsou také legitimní, o tom bychom měli intenzivně přemýšlet. Když vezmu v úvahu jejich formu a obsah, musel bych odpovědět záporně.

WELT: Vidíte zde nebezpečí, že by zde rostlo masové hnutí?

Leggewie: K „idiotovi“, jak jsem ho právě popsal, patří idiom, osobní jazyk. Když se rozhlédneme, jak idiomaticky se zrovna tlachá na sociálních médiích, zejména na Telegramu, získáme dojem, že nyní už i dezinformace přerůstají do pandemie. Ve virtuálních místnostech se s velkou rychlostí tvoří echo komory. To je velmi nebezpečné. Podívejme se na kampaň proti Billu Gatesovi: analogicky ke kampani proti Georgu Sorosovi se zde jednoznačně šíří antisemitská konspirační teorie. To lze až do nejmenšího detailu dokázat. A na všeobecné rovině je šířena nenávist proti vědě, médiím a právu. Jinými slovy, proti všem institucím, které ve společnosti umožňují nezávislou tvorbu názorů. Pokud je pak v některých zemích tato diskreditace navíc rozdmýchávána autokratickými hlavami vlád jako Bolsonaro nebo Trump, nacházíme se ve velkém pádu směrem k diktatuře.

Welt: Existuje u současných demonstrantů vůbec dost styčných bodů, aby z nich vykrystalizovala skutečná politická síla?

Leggewie: Společným jmenovatelem je nenávist vůči elitám, to je klasický populistický motiv. Viz třeba takový Jürgen Elsässer.

Welt: Šéfredaktor extrémně pravicového magazínu „Compact„.

Leggewie: Ano, je to politický podnikatel, který pochází z extrémně levicového prostředí a který – jak mohu dosvědčit na základě vlastních vzpomínek – šířil jako levicový radikál úplně stejné nesmysly jako dnes, kdy se řadí k pravicovým radikálům. Kalkulem těchto agitátorů je, že čím větší část obyvatelstva bude znejistěna, tím více bude ochotna následovat autoritářské vedení.

Welt: Jak by měly na takový protest reagovat etablované strany bez toho, aby riskovaly, že proti sobě popudí ještě více lidí?

Leggewie: Popisujete situaci, ve které se nenacházejí pouze politické strany, ale všichni, kdo zprostředkovávají informace a šíří osvětu. Rozhovor, který právě vedete, vyvolá u některých lidí reflexy: tak teď stačilo. Stačí, že ho publikovala Die Welt a že se vyjadřuje někdo jako Leggewie. Tento druh paranoie je naprosto imunní vůči jakékoliv osvětě. To je na celé věci fatální – máme co do činění s kolektivním šílenstvím. Vůči tomu je nesmírně těžké cokoliv podnikat.

Možnými psychologickými důvody nepřístupnosti jakýmkoliv racionálním argumentům se zabývali psychologové Jonathan Baron a Philip Tetlock, více v článku „Nezahrávej si s mými ‚posvátnými hodnotami’“.

Welt: Přece jen všichni protestující nejsou šílení. Domnívám se, že mnoho z nich je osobně silně postiženo omezeními v souvislosti s koronakrizí, a proto jsou náchylní na pochybná poselství.

Leggewie: Jistě, ale ustaraným občanům, jejichž názor respektuji a jejichž právo demonstrovat hájím, bych doporučil, aby se bedlivě podívali, vedle koho demonstrují. Kdo stojí na jedné straně s extrémními pravičáky a antisemity, kteří principiálně popírají legitimitu Spolkové republiky Německo, ten musí pochopit, že se on nebo ona přidali na špatnou stranu a následují falešné proroky. Proti demonstraci gastronomů nebo majitelů kin nelze vznést sebemenší námitky, nejednalo by se totiž o útok spikleneckými teoriemi, ale o hájení materiálních zájmů. Ještě větší legitimitu by měl protest žen, které nesou v koronakrizi nejtěžší břemeno a za to, aby byla jejich expertíza silněji zahrnuta do krizového managementu.

Vše o koronakrizi najdete ve zvláštní rubrice.


Claus LeggewieClaus Leggewie je německý politolog, který byl od r. 2007 do r. 2017 ředitelem Kulturněpolitického institutu v Essenu. Je spoluvydavatelem Listů pro mezinárodní a německou politiku. Studoval v Kolíně nad Rýnem, Paříži a Göttingenu a přednášel např. na univerzitách v Giessenu, Berlíně, Vídni, Paříži a New Yorku. Leggewie je také autorem mnoha knih.

REKLAMA