Rok, který otřásl Rakouskem

Rok, který otřásl Rakouskem

Pád vicekancléře, konec vládní koalice, předčasné volby – před rokem otřásl únik skandálního videa bývalého předsedy FPÖ Stracheho Rakouskem. Co zbylo?

Heinz-Christian Strache má čich pro správné načasování. Tento víkend uplyne rok od zveřejnění Ibiza videa deníkem Süddeutsche Zeitung a magazínem Der Spiegel, který měl za následek Stracheho odstoupení z funkcí vicekancléře a předsedy FPÖ. A právě tento pátek představil novou stranu. Své „občanské hnutí“, se kterým chce v říjnu nastoupit do vídeňských voleb, nazval „Team HC Strache“. Politik v honosných Sofiiných sálech oznámil, že by rád opět převzal politické řízení. Padlý populista při tom dokonce do kamer ukázal skutečný volant, usmíval se přes celou tvář a tvrdě se opřel do politických soupeřů bez ohledu na stranu.

Aféře Ibiza a rakouské vládní krizi se věnujeme ve zvláštní rubrice.

Strache se opět prezentuje jako muž činu, jako silný bojovník za všechny ekonomicky postižené protikoronovými opatřeními a prezentoval se tak ve zcela opačné pozici než během potupného odstoupení před rokem. Tehdy se stylizoval do role oběti „zločinných spolčení“ a „cíleného politického atentátu“.

Strache tím má na mysli léčku, do které se chytil v r. 2017 na ostrově Ibiza: tehdy na oplátku za peníze a moc slíbil domnělé neteři ruského oligarchy půlku Rakouska. Tajně natočené video ze schůzky způsobilo poprask ve vídeňské vládní čtvrti. Ibiza aféra vyvolala zemětřesení. Po Stracheově demisi nezůstal v rakouské politice kámen na kameni. Ještě stejný večer oznámil kancléř Sebastian Kurz předčasné volby. Prohlásil, že ve vychvalované koalici s FPÖ musel už mnohé rozdýchat a spolknout. „Příliš je příliš.“

Kancléřův kalkul nejprve vůbec nevyšel

Svým jasným vymezením vůči Strachemu a rejdám z Ibizy musel převzít i odpovědnost za to, že učinil pravicové populisty sestavením vlády v r. 2017 společenskými přijatelnými. Doufal, že mu v zářijových předčasných volbách přinese více hlasů. Jeho kalkul, že bude moci do této doby dál vládnout a excelovat, nevyšel. Nejdříve se po záměrně vyvolaném sporu s vyhraněně pravicovým ministrem vnitra Herbertem Kicklem z vlády stáhli i ostatní ministři FPÖ. Nakonec byla kancléři 27. května většinou hlasů FPÖ a SPÖ vyslovena nedůvěra.

Kurz s celým svým kabinetem teatrálně odešel ze zasedací místnosti, aby rovnou vstoupil do předvolebního boje. O kancléřský bonus přišel, tak to zkusil s bonusem mučedníka. „Parlament rozhodl“, prohlásil, „ale na konci dne, v září, rozhodne lid.“ Do předčasných voleb složil i svůj poslanecký mandát.

Svržení kancléře bylo v dějinách rakouské druhé republiky novinkou. Hrozilo, že vládní krize přeroste ve státní krizi. Že nakonec do značné míry vše proběhlo bez velkých otřesů, vděčí Rakousko především jednomu muži: spolkovému prezidentu Alexanderu Van der Bellenovi. Zatím klidně působící hlava státu převzala v těchto dnech morální i politické vedení. Pokud ještě bezprostředně po zveřejnění Ibiza videa odsoudil „upadající mravy“, které se Rakousku odhalily, chválil nyní „krásu a eleganci“ spolkové ústavy a provedl zemi touto těžkou dobou.

Byl to opět van der Bellen, kdo přesvědčil předsedkyni rakouského ústavního soudu Brigitte Bierleinovou, aby až do předčasných voleb stanula v čele dočasné vlády. Úřednická vláda složila svůj slib začátkem června, Bierleinová vládla jako první rakouská kancléřka ještě krátce po začátku nového roku a vedla zemi klidnou rukou. Rakousko sice spíše spravovala, než aby mu vládla, ale po šoku z Ibizy se zdálo, že to je přesně ta terapie, kterou rozbouřená země potřebovala.

Život ve vládní čtvrti se opět uklidnil, mimo ni ale zuřil předvolební boj. Politické síly se nově šikovaly, své místo našel za pomezní čarou i Heinz-Christian Strache v roli poltergeista. Že se dlouholetý čelní politik nehodlá věnovat rodinnému životu, naznačil hned po několika týdnech. V rozhovorech s médii uvažoval o svém návratu, inscenoval se do role oběti temných sil, šířících opilecké historky.

FPÖ by svému dlouholetému šéfovi zřejmě vše odpustila, přece jen získala ve volbách do Evropského parlamentu krátce po pádu koalice 17,2 % hlasů. Pak ale následoval další skandál: zprávy o tom, jak se manželé Stracheovi na účet FPÖ obohacovali na náhradách. Bylo zahájeno několik trestních stíhání. V zářijových parlamentních volbách se FPÖ propadla o více než 10 %, v prosinci následovala veřejná rozluka a vyloučení padlého hrdiny.

Strache a jeho bývalá strana jsou od vládních úřadů na hony vzdálené

Od té doby si Strache se svou bývalou stranou prostřednictvím médií vyměňují zničující komentáře. Pro jeho nástupce už nemají „skutečné hodnoty“ FPÖ žádnou váhu, stěžoval si nedávno Strache. Jeho odstoupení z předsednického postu byla „chyba“. Jeho bývalý přítel, bývalý ministr vnitra Herbert Kickl, komentoval Stracheho plány o comebacku na politické výsluní se sžíravým výsměchem: „Když se podívám na poslední komentáře pana Stracheho na Facebooku, tak si dovolím konstatovat, že se mu spíš povede kariéra šarlatánského léčitele než úspěšného politika.“

Rakouský politolog Peter Filzmaier oproti tomu věří, že by Strache mohl dosáhnout ve vídeňských volbách jistého úspěchu, byť jen omezeného. Navzdory všem skandálům a „politicky i morálně nanejvýš zavrženíhodným chováním“ za ním tvrdé jádro jeho fanoušků stojí. „Jejich počet je dostatečně veliký, aby se mu přesvědčivě podařilo dostat do zemské i městské rady*. Nic méně a nic více.“

  • Vídeň je jak hlavní město Rakouska, tak i spolková země. Funkci vídeňských zemských a městských zastupitelů vykonává stejných 100 poslanců, podle rakouské ústavy však na oddělených jednáních. Pozn. red. PQ.

Od vládních úřadů jsou však bývalý vicekancléř a i jeho bývalá strana na hony vzdáleni. Vítězem parlamentních voleb se s nárůstem 6 % stala ÖVP, v pouhých 33 letech slavil Kurz svůj návrat do kancléřského úřadu. Novým koaličním partnerem jmenoval Zelené, kteří převzali vládní zodpovědnost rovnou z mimoparlamentní opozice. Nová tyrkysově-zelená vláda se ujala funkce v lednu. Zatímco v minulosti Sebastian Kurz s FPÖ rád demonstroval jednotu, jsou nyní světonázorové rozdíly s oblibou ještě zdůrazňovány. Vláda má přinést „to nejlepší z obou světů“. Všechny plány ovšem zanikly v březnu vlivem koronakrize.

Vše o koronakrizi si můžete přečíst ve zvláštní rubrice.

„Důvěra v politiku byla i předtím nízká“

Podle politologa Filzmaiera jsou volební výsledky zřetelným pozůstatkem rakouské aféry Ibiza. K velkým změnám v politické kultuře nedošlo. „Důvěra v politiku byla již předtím nízká, výtky z nedostatečné transparentnosti politických machinací a špinavých obchodů spíše ještě přibyly“, konstatuje. Filzmaier také pochybuje, zda komise, která má začít 4. června vyšetřovat kauzu Ibiza, skutečně přinese nové poznatky.

Pozornost vzbuzuje přinejmenším seznam předvolaných: hned první den mají vypovídat hlavní aktéři aféry Ibiza Strache a Johann Gudenus. Pak jsou na řadě prominenti jako zbrojař Gaston Glock a Heidi Goëss-Hortenová. A ještě před letní přestávkou má své vystoupení kancléř Kurz. Ibiza je tedy stále aktuální, i když by sám Heinz-Christian Strache skandál nejraději nechal odpočívat v minulosti. I když ve své páteční půlhodinové řeči oslovil mnoho témat, aféra Ibiza mezi ně nepatřila.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: