Ředitel Institutu virologie na Univerzitní klinice v Bonnu Hendrik Streeck varuje před přehnanými očekáváními ve vývoj vakcíny a volá po pragmatické cestě, jak žít delší dobu s koronavirem. Rozhovor pro berlínský deník Der Tagesspiegel vedl Thomas Trappe.
Tagesspiegel: Pane Streecku, na rozhovoru jsme už vlastně byli domluveni začátkem března, ještě před koronakrizí. Měli jsme mluvit o výzkumu HIV, kde jste celosvětově uznávaným odborníkem. Pak přišel SARS-CoV-2. Mezitím jste po celém Německu vyzpovídáván na koronu a nezřídka jste za vaše názory kritizován. Jak se v této zcela nové roli cítíte?
Hendrik Streeck: Jako odborník na virologii a infekční epidemiologii je mojí úlohou, přispět svým dílem k boji s pandemií. Když mě zdravotní úřad v Heinsbergu poprosil, abych jim pomohl s diagnostikou, spatřil jsem v tom také šanci. Jako klinický virolog se snažím porozumět, jak lidé na virus reagují, jaké symptomy vyvolává a jak na něj reaguje imunitní systém. Každý virolog, každá viroložka bádá jinak a má svou vlastní motivaci. Žádný z těchto přístupů není správný nebo špatný, místo toho se navzájem doplňujeme.
Že se jako odborník na HIV zabývám SARS-CoV-2, není ostatně žádnou výjimkou. Spolu s kolegy organizuji v červenci 2021 v Berlíně jako předseda kongresu výroční konferenci International AIDS Society. Proto vím, že přední vědci z celého světa, zabývající se AIDS, se právě vrhli na výzkum nemoci COVID-19. Je to nasnadě, protože mezi začínající pandemií koronaviru a 40 let trvající pandemií HIV existuje mnoho paralel.
Tagesspiegel: HIV ale není srovnatelný svými účinky. V tuto chvíli počítáme 35 milionů mrtvých a zhruba stejný počet nakažených. Přál byste si, aby byla HIV, který zejména v chudých zemích stále ještě zabíjí mnoho lidí, věnována stejná pozornost, jako v současné době koronaviru?
Streeck: Na neléčenou infekci HIV zemře téměř každý, kdo se nakazí. Oproti tomu někdo s dobře nastavenou HIV terapií nejen že nepřenáší vir dál, ale má skoro stejnou délku života, jako nenakažený člověk. Pandemie COVID-19 především přerušila dodavatelské řetězce životně důležitých léků do chudých zemí.
Co se právě odehrává, je hrozivé. Světová zdravotnická organizace (WHO) počítá v přímém důsledku pandemie COVID-19 s 500.000 obětmi na životech navíc. Zkušenosti s novou pandemií nám možná pomohou s lepším zvládáním pandemie HIV.
Mnoho nemocných na COVID-19 zakouší nepřátelství a diskriminaci. Stigmatizace a diskriminace jsou jedním z velkých problémů prostředí HIV a jsou také důvodem, proč se lidé nenechávají testovat. V každém případě je nepřítelem virus. Ne člověk. To si nyní kvůli koronaviru mohou uvědomit i široké masy.
Tagesspiegel: Jste úzce spojen s mezinárodní špičkou výzkumu očkování proti HIV, téměř po 40 letech však ještě nedošlo k žádnému průlomu. Co to vypovídá o hledání vakcíny proti SARS-CoV-2?
Streeck: Dodnes nemáme vakcínu proti jakémukoliv z velikých infektologických zabijáků. Kromě HIV tím mám na mysli horečku dengue, malárii, tuberkulózu a nebo i hepatitidu C. Pro HIV bylo vyvinuto přes 400 různých očkovacích konceptů, velmi málo se jich však vůbec dostalo do fáze klinických testů a žádný doposud nefungoval.
I proti ostatním šesti koronavirům se zatím bezúspěšně hledá očkovací látka. Obecně se zdá být složitější, najít vakcínu proti RNA viru, mezi který patří i SARS-CoV-2. Zde zatím existuje jen očkování proti chřipce, a i to musí být každý rok obnoveno. V závislosti na roku a kmeni influenzy leží někdy efektivita u pouhých 40 %.
Tagesspiegel: To znamená, že se u tolika očkovaných rozvine ochranný účinek.
Streeck: Přesně. Efektivita vakcíny je důležitý parametr, o kterém se právě bavíme v oblasti HIV. Jde o otázku, jak vysoká musí efektivita být, aby měla být vakcína povolena. U očkování, které ochrání jen každého třetího, máme dvě třetiny očkovaných, kteří si myslí, že jsou chráněni, ale ve skutečnosti nejsou. U HIV by taková očkovací látka byla ještě nebezpečnější, než nemít žádnou vakcínu, protože by patrně přispěla k ještě většímu rozšíření nemoci.
To samé by samozřejmě mohlo platit i pro vakcínu proti koroně, pokud by měla příliš nízkou efektivitu. Proto si musíme velmi dobře rozmyslet, jestli něco takového vůbec chceme. Jsem příznivcem očkování. Ale také jsem se naučil, že bychom neměli spoléhat na to, že bude v každém případě existovat účinná a kvůli svým vedlejším účinkům přijatelná vakcína.
Tagesspiegel: Jste tedy spíš skeptický?
Streeck: Při vypuknutí eboly zřejmě první pokus zafungoval. Samozřejmě by bylo skvělé, kdyby se to samé opakovalo i v případě SARS-CoV-2. To ale nemůžeme vědět. Měli bychom se spíš připravit na to, že tu budeme muset s virem žít, že se SARS-CoV-2 stane každodenní součástí našich životů. Nesmíme ho kvůli tomu sice vnímat jako permanentní ohrožení života, ale také ho nesmíme podceňovat.
V blízké budoucnosti vir nezničíme a budeme mít i další infekce – holt nežijeme na ostrově. S touto jistotou musíme začít přemýšlet, jak budeme v příštích letech s pandemií zacházet. A na pozadí těchto skutečností potřebujeme více pragmatismu.
Tagesspiegel: Co to ale představuje konkrétně? Každý návrat k normálu nevyhnutelně vede k situaci, kterou jsme už zažili v březnu.
Streeck: Nesmí to znamenat znamenat, že se budeme tvářit, že jednou budeme mít všelék, protože k tomu nedojde. Naší alternativou je, virus sledovat a být obezřetní, abychom počet infikovaných pokud možno udrželi na nízké úrovni. A bez toho, abychom přestali žít své životy.
Tagesspiegel: Jak to z pohledu virologa udělat?
Streeck: Když dochází k infekcím, musíme zvýhodnit ty s nízkými nebo žádnými symptomy a postarat se, abychom nad nákazou neztratili kontrolu. K tomu nám dává chování viru příležitost. Propuká především v klastrech, tedy při velké koncentraci lidí. Mezitím máme nástroje, jak takové infekční exploze rychle rozeznat a také je rychle ohraničit. Druhá věc, kterou začínáme pomalu tušit a kterou nás učí i zkušenosti s jinými chřipkovými a koronaviry je, že závažnost onemocnění COVID-19 je rozhodující měrou závislá na množství virů, kterým se nakazíme.
Pravidla dodržování odstupu, hygienická opatření a zřeknutí se velkých akcí v uzavřených prostorách jsou ta správná opatření a všude, kde jsou zavedena, stoupl počet lehkých a asymptomatických onemocnění. Zřejmě tak vzniká i částečná imunita, která by při opětovné infekci mohla vést k ještě lehčímu průběhu. Pokud vyjdeme z toho, že se během tohoto léta infikuje 15 % obyvatelstva, byl by to krok k normalitě, která funguje i bez vakcíny.
Tagesspiegel: 15 %, to v Německu představuje 12 milionů lidí. Při letalitě mezi půl a jedním procentem to znamená 60.000 až 120.000 mrtvých.
Streeck: Jedná se o velmi zjednodušený výpočet. U Tönnies (německý masokombinát, ve kterém došlo v červnu k velkému počtu nákaz nemocí COVID-19, pozn. red.) nyní u 1.500 infikovaných pozorujeme vysoký počet asymptomatických případů. Samozřejmě nevíme, jestli se situace nezmění. Ale i v ohnisku ve firmě DPD v Hückelhovenu se vyskytly téměř pouze asymptomatické případy, a to je už nějakou dobu.
Výskyt těžkých průběhů onemocnění byl vždy zaznamenán u superspreadingových událostí a tam, kde se lidé zřejmě dostali do kontaktu s vysokým počtem virů. Můžeme vycházet z toho, že počet lehkých průběhů bude stoupat. Je vždy fatální, mluvit o úmrtích, a musíme bohužel vycházet z toho, že lidí budou na následky onemocnění koronavirem nadále umírat. Naším cílem ale nemůže být, snažit se zabránit všem přenosům infekce. Pak bychom přišli o vše ostatní.
Tagesspiegel: Právě ve Švédsku nyní ale vidíme, jak lehce to může vykolejit.
Streeck: Tam se vir velmi rychle dostal do domů s pečovatelskou službou. To je fatální, protože zde žije ohrožená skupina obyvatelstva. Ve Švédsku ale také přijali opatření k zabránění superspreadingových událostí.
Tagesspiegel: Pořád si ještě myslíte, že švédská cesta neselhala?
Streeck: Švédská cesta ještě neskončila. Až koncem roku budeme moci soudit, která cesta byla správná. Nikdo nešel jedinou správnou cestu a já jsem rád, jak německý ministr zdravotnictví koronakrizi uchopil.
Tagesspiegel: Občas se cítíte médii nepochopený, a často jde právě o taková prohlášení. Máte pocit, že se názory odborníka na HIV nejsou kompatibilní se systematikou mediálního vyhrocování na pozadí pro všechny nové a děsivé pandemie?
Streeck: Co říkám, neříkám lehkomyslně. Když mluvím o imunitě obyvatelstva, opírám se i o doporučení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), nevymýšlím si to. Při mých vyjádřeních k hygienickým problémům například ohledně roušek za mnou například stojí WHO nebo Spolkový institut pro léčiva a zdravotní výrobky (Bundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte).
Pokouším se vyjadřovat diferencovaně. Proto se nestane, aby mě nějaký shitstorm přiměl se stáhnout. Kdo ale po nějakém virologovi požaduje absolutní pravdy, má falešnou představu o vědě. Věda žije z dialektiky. Ve finále nás všechny spojuje, že chceme najít cestu z této pandemie.
V r. 1977 v Göttingenu narozený Hendrik Streeck je německým vědcem, zabývajícím se výzkumem HIV. V současné době je profesorem virologie a ředitelem Institutu virologie a výzkumu HIV na Fakultě medicíny Bonnské univerzity. Než se začal věnovat medicíně, studoval Streeck hudební vědu a podnikovou ekonomii. Již během studia pracoval na disertační práci v Partners AIDS Research Center, Massachusetts General Hospital, Harvard Medical School. Titul Dr. med. získal v r. 2007 na Rýnské univerzitě Friedricha Wilhelma v Bonnu.