Svět směřuje k nejvyšší úrovni CO2 za posledních 3,3 milionu let

Svět směřuje k nejvyšší úrovni CO2 za posledních 3,3 milionu let

Vědci dekódovali klimatická data, která byla po miliony let uzavřena v miniaturních fosíliích. Pohled zpět v čase odhaluje, jak tehdy Země vypadala a umožňuje vyvodit závěry, co nás může čekat.

Za pět let bude zřejmě obsah kysličníku uhličitého v atmosféře ještě vyšší než v nejteplejším období uplynulých 3,3 milionů let. Informují o tom vědci v odborném magazínu Scientific Reports. Takzvaný pliocén před 5,3 miliony až 2,5 miliony let je považován za předlohu budoucího klimatu, a je proto pro vědce obzvlášť zajímavý.

„Znalosti o obsahu CO2 v geologické minulosti jsou důležité, protože nám ukazují, jak na něj reagoval klimatický systém, ledová vrstva na pólech a hladina moří“, říká autor studie Elwyn de la Vega z Univerzity v Southamptonu. Spolu se svými kolegy analyzoval skořápky miniaturních fosílií, které se před miliony let usadily v dnešním Karibském moři. Získaná data odhalují, jak vysoký byl podíl CO2 v tehdejší atmosféře.

Mořská hladina byla až o 20 metrů vyšší

I předchozí studie ukázaly, že se atmosféra přibližuje k hodnotě CO2, která panovala před zhruba 3 miliony let. V pliocénu byly teploty o tři až čtyři stupně vyšší než dnes, v Evropě žily žirafy, v Antarktidě rostly rostliny, Grónsko bylo celé bez ledu a hladina moří byla zřejmě o 15 až 20 metrů vyšší.

V současné studii zkoumali vědci izotopy boru, který je uložen ve skořápkách planktonu. Miliardy těchto malých organismů byly již v pliocénu unášeny mořskými proudy, většina z nich byla maximálně půl milimetru veliká. Když živočichové odumřeli, klesli na mořské dno. Časem se tak vytvořila silná vrstva zkamenělého mořského planktonu, ze které vznikl trezor klimatických informací, který se nyní podařilo klimatologům prolomit.

Obsah boru ve skořápkách prozrazuje, jak vysoká byla hodnota pH v tehdejší vodě. Protože míra kyselosti moří je závislá i na obsahu oxidu uhličitého v atmosféře, lze touto cestou rekonstruovat i složení vzduchu. I dnešní měření ukazují, že hodnota pH světových oceánů kvůli stoupajícím emisím postupně klesá.

Podle analýz kolísal obsah CO2 v atmosféře pliocénu mezi 380 a 420 částečkami na milion dílů vzduchu (ppm). To zhruba odpovídá dnešní průměrné hodnotě. „Protože se obsah oxidu uhličitého zvyšuje zhruba o 2,5 ppm ročně, překonáme v r. 2025 vše, co známe za posledních 3,3 milionů let“, konstatuje spoluautor studie Thomas Chalk. „To znamená, že se už nacházíme na úrovni, která byla v dějinách Země spojena s rostoucími teplotami a vyšší hladinou moří.“

Antropocén: když člověk ovlivňuje celou planetu

Že Země již nyní nezažívá podobně vysoké teploty a hladiny oceánů jak v pliocénu, spočívá podle vědců v tom, že chvíli trvá, než klima na vyšší obsah CO2 zareaguje. Když emise nadále rostou, překoná atmosféra brzy hodnotu kysličníku uhličitého v pliocénu. Pak by se ve vzduchu nacházelo nejvíce CO2 za posledních 15 milionů let. V současné době ovlivňuje člověk celou planetu v takové míře, že vědci už mluví o antropocénu.

Nedávno varovala Světová meteorologická organizace (WMO), že průměrné globální teploty již brzy prolomí rozhodující hranici 1,5 stupně. Od této hodnoty počítají vědci s nezvratnými změnami, které mohou vyvolat řetězovou klimatickou reakci, které globální oteplování ještě dodatečně zesílí a půjde již těžko zadržet.

Klimatologové už dlouho varují, že do roku 2050 musí celosvětové emise klesnout na nulu, pokud má být globální nárůst teploty – jak bylo dohodnuto v Pařížské dohodě o klimatu – pokud možno omezen na 1,5 stupně Celsia. Pokud oproti tomu země zůstanou na svých dosavadních slibech, bude v následujících desetiletích pravděpodobnější nárůst o až 4 stupně Celsia. Pak by se svět, i co se týče teplot, opět ocitl v pliocénu.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: