Německý ministr zahraničních věcí Heiko Maas si od amerických voleb slibuje zlepšení německo-amerických vztahů. S pohledem na Rusko sociální demokrat konstatuje, že situace zůstane nadále složitá. Koronavirem znovu postiženým Evropanům nabízí ministr pomoc – chyby z jara se už nesmí opakovat.
Na psacím stole ministra zahraničí Heiko Maase stojí v pátek ráno láhev čerstvého jablečného džusu – „z vlastní sklizně“, jak Maas zdůrazňuje. Sběrem ovoce strávil politik SPD část karantény v Braniborsku, kam se před několika týdny uchýlil poté, co byl jeden z jeho členů ochranky pozitivně otestován na koronu. Jablečný džus je dar pro běloruskou nositelku Nobelovy ceny za literaturu Světlanu Alexijevičovou, se kterou se setká později během dne.
Napřed ale Heiko Maas v rozhovoru pro RND v vysvětluje, jak si stojí německá zahraniční politika v krizovém roce 2020. Německého mistra zahraničí vyzpovídala Marina Kormbaki.
RND: Pane ministře, vzbuzuje ve vás americký předvolební souboj spíš starosti nebo naději?
Heiko Maas: Volební kampaně mi starosti nepůsobí. Předvolební boj je výrazem demokracie. O jeho stylu můžeme mít rozdílné názory. I v Německu jsem už zažili nechutné volební kampaně. Neukazuji prstem na USA, ale dívám se na tento předvolební souboj jako na vážnou demokratickou soutěž, ve které jde o hodně.
RND: Jaký rozdíl bude pro Německo v tom, jestli se prezidentem stane Donald Trump nebo Joe Biden?
Maas: S Donaldem Trumpem jako prezidentem se transatlantické vztahy zkomplikovaly. Opakovaně docházelo k náhlým rozhodnutím, která pro nás byla nepochopitelná a to bez předchozích konzultací. Vezměme si vypovězení nukleární dohody s Íránem. Přál bych si, aby se změnil způsob, jakým se vůči sobě chováme – a to zcela nezávisle na tom, jak volby dopadnou.
RND: Bylo by to s Joem Bidenem v roli prezidenta jednodušší?
Maas: Nepatřím k těm, kteří si myslí, že s prezidentem Bidenem bude „zase vše v pořádku“. Americká zahraniční a bezpečnostní politika již roky svou za studené války přijatou roli ve světě strategicky přehodnocuje a mění. Musíme se připravit na to, že se na této základní tendenci strukturálně nic nezmění. Možná se s jinou vládou s Američany lépe domluvíme. Jedno ponaučení ale zůstává: my Evropané musíme převzít víc vlastní zodpovědnosti.
RND: Američtí republikáni se s demokraty shodnou na odmítání baltského plynovodu Nord Stream 2. Dostaví se?
Maas: Předpokládám, že se Nord Stream 2 dostaví do konce. Otázkou je, kdy. O naší energetické politice a energetických zdrojích rozhodujeme zde v Evropě. My přece také nekritizujeme, že Spojené státy v posledních letech své importy ropy z Ruska více než zdvojnásobily a nyní jsou celosvětově druhým největším dovozcem ruských těžkých olejů. USA uplatňují své právo na nezávislou energetickou politiku. My to děláme také.
RND: Poté, co EU uvalila v případě Navalný proti šesti osobám a jedné organizaci sankce, hrozí Moskva odvetnými sankcemi a dokonce ukončením dialogu. Nastává v německo-ruských vztazích doba ledová?
Maas: Ne. Na tom nemůže mít nikdo zájem. V případě Navalný jsme nalezli rychlou a jasnou evropskou odpověď. To bylo při tak závažném porušení práva důležité. Buhužel však máme v německých vztazích s Ruskem i další ožehavá témata, jako například vraždu v berlínském parku Tiergarten nebo hackerský útok na Spolkový sněm. Náš vztah k Rusku zůstává komplikovaný. Proto budeme muset i v budoucnu na neakceptovatelné ruské akce najít evropskou odpověď.
RND: Často říkáte, že bez Ruska by nebylo řešení – například v Libyi, Sýrii, Ukrajině…
Maas: …Bělorusku, Arménii–Ázerbájdžánu, Venezuele…
RND: …ale existuje řešení s Ruskem?
Maas: Je to naše očekávání. Sedíme s Rusy v Radě bezpečnosti OSN, v berlínském procesu o Libyi a také v jednáních o ukrajinském konfliktu u jednoho stolu. Ve všech těchto fórech jde o ukončení válek. V Ukrajině a Libyi existuje i pozitivní vývoj. Klid zbraní na východní Ukrajině je zatím nejdelší od vypuknutí konfliktu. Proto nemůže dojít k ukončení dialogu s Ruskem. Příliš mnoho lidí po celém světě je odkázáno na to, že mezinárodní společenství států povede s Rusy dialog o ukončení těchto konfliktů.
RND: V případě nových sankcí proti Moskvě ukázali Evropané překvapivě rychle jednotu, kterou jste například vůči Bělorusku dlouho postrádal. Co brání Evropské unii, aby byla na mezinárodním poli důležitějším politickým hráčem?
Maas: Tahanice kolem Běloruska byly aspoň trochu vyrovnány rychlým rozhodnutím o sankcích v případě Navalnyj. U Běloruska jsme se neshodli na tom, že sankce proti běloruskému vedení musí být spojeny s úplně jinými sankčními otázkami než proti Turecku kvůli jeho průzkumům zemního plynu ve Středomoří. Takový obchod ve stylu „něco za něco“ německé předsednictví EU jednoznačně odmítlo. Možná tento postoj později přispěl k rychlému jednání v případě Navalnyj. Všichni chápali, že v případě sankcí nejsou kšeftíky na místě.
RND: Zdá se, že se Turecko v Libyi, ale i ve sporu o zemní plyn s Řeckem a Kyprem, nenechá hrozbou sankcí ovlivnit. Vyžaduje militarizovaná turecká zahraniční politika změnu strategie v přístupu k Ankaře.
Maas: Turecko svým nejnovějším rozhodnutím o vyslání výzkumné lodi Oruc Reic začátkem týdne silně poškodilo i námi složitě vystavěnou atmosféru důvěry. Proto jsem zrušil na tento týden naplánovanou cestu do Ankary. Ani Turecko nemůže mít zájem na trvalém pokračování všech konfliktů, na které má vliv. Turecko se zúčastní konfliktů v Libyi, Sýrii, východním Středozemním moři jakožto v Arménii a Ázerbájdžánu. Strategicky by mělo mít Turecko zájem tyto konflikty utlumit.
RND: Turecko si získává vliv vojenskými prostředky. Vyžaduje to robustní vystupování Evropanů? Francie již do východního Středomoří vyslala dvě bojová letadla a jednu fregatu.
Maas: Kde se setkají vojenské jednotky, tam hrozí eskalace – i když budou obě strany tvrdit opak. K řešení nepomůže, pokud vyšleme vojáky a lodě všude tam, kde je Turecko přítomno. To by bylo pouze silácké gesto. Evropská zahraniční politika musí dokázat, že nebude používat prostředky z doby studené války, ale že rozvine svou diplomatickou sílu.
RND: Zvažujete sankce vůči Ankaře?
Maas: Do prosince se budeme snažit najít řešení prostřednictvím vyjednávání, tak to schválila Evropská rada. Pokud to nebude možné, neboť budou jednání torpédována, budeme se muset zamyslet nad jinými prostředky.
RND: V EU se přiostřuje situace s pandemií korony. Dostalo Německo nějaké žádosti o pomoc?
Maas: Pokud u našich sousedů dojde ke krizovým situacím v péči o pacienty s koronavirem, přirozeně nabídneme v rámci našich kapacit rychlou pomoc. To jsem také sdělil svému izraelskému kolegovi. V Evropě to nyní můžeme díky systému včasného varování koordinovat daleko lépe než na jaře. Na tuto solidaritu sázím, pokud by měl nastat těžký podzim.
RND: Hrozí při rostoucím počtu infekcí opakování chaosu na hranicích jako na jaře?
Maas: Chyb z jara se chceme vyvarovat, to platí i o hranicích. Tehdy to mělo za následek kilometrové fronty na německo-polské hranici. Znovu vypukly debaty na německo-francouzské hranici, o kterých jsme si mysleli, že již jsou dávno minulostí. To se nesmí opakovat.
RND: Kvůli pandemii zase brzy dojde k omezení kontaktů. Jak se to projeví na vaší práci a na diplomacii jako takové?
Maas: Konflikty, kterým nyní čelíme, se dají těžko řešit pomocí konferenčních hovorů. Když jde o války a krize, je třeba se setkat osobně a moci si pohlédnout do očí. To je zatím se současnými hygienickými koncepty možné. Tak, jak se všichni snaží zabránit druhému, kompletnímu ekonomickému a společenskému lockdownu, já říkám: k diplomatickému lockdownu nesmí dojít.
Heiko Maas je německý sociálnědemokratický politik. Narodil se r. 1966 v Saarlouisu, po maturitě a základní vojenské službě pracoval rok v tamní továrně automobilky Ford. V r. 1989 začal studovat práva, ze kterých složil dvě státní zkoušky. Od r. 2013 do r. 2018 byl spolkovým ministrem spravedlnosti a ochrany spotřebitelů, od r. 2018 je ministrem zahraničních věcí Spolkové republiky Německo ve 4. vládě Angely Merkelové. Předtím zastával různé funkce v sárské SPD a tamním zemském parlamentu a vládě.
