fbpx
8 C
Prague
Neděle, 17. března 2024, 20:52
VÍCE

    Ekologie, energetika a životní prostředí

    Lidé a životní prostředí se navzájem ovlivňují od nepaměti. S nárůstem působení člověka, zejména pak od počátku průmyslové revoluce, je však jeho vliv čím dál tím problematičtější. Využívání přírodních zdrojů, pronikání čím dál hlouběji do přírody a znečišťování životního prostředí nevede jen ke snižování biodiverzity vyhynutím živočišných a rostlinných druhů, ale prokazatelně i ke globálnímu oteplování. Zajímají Vás nejnovější poznatky z oblasti ekologie, globální změny klimatu a životního prostředí? Vyberte si z množství aktuálních článků předních odborníků především z německojazyčných médií. Pro základní přehled o ekologii a globálním oteplování rozklikněte následující infobox.

    Obsah:

      1. Co je to ekologie?
      2. Globální oteplování
      3. Dopady globální změny klimatu na člověka
      4. Mezinárodní dohody o ochraně klimatu
      5. Synergické efekty změnu klimatu ještě urychlují
      6. Východiskem jsou obnovitelné zdroje energie

    Co je to ekologie?

    Ekologie je vědní subdisciplína biologie. Zkoumá vztahy živých organismů mezi sebou navzájem a vůči neživému prostředí. Ve druhé polovině 20. století se tento termín stále častěji používal k popisu celkové environmentální situace, v důsledku čehož vstoupil v širší povědomí. Přídavné jméno "ekologický" se dnes používá převážně v hovorové řeči jako výraz pro postoje nebo činnosti šetrné k životnímu prostředí.

    Ekologie, životní prostředí a globální oteplování
    Zásahy člověka do životního prostředí narušily ekologickou rovnováhu a způsobily globální změna klimatu. O tom dnes již mezi vědci není nejmenších pochyb. Poradí si lidstvo s největší výzvou za celou dobu své existence? (Ilustrační obrázek: Landon Parenteau on Unsplash)

    Význam ekologie pro člověka

    Lidé do ekosystémů denodenně zasahují mnoha způsoby:

    • Změna klimatu mění rovnováhu CO2, způsobuje rozšiřování pouští, tj. desertifikaci, a otepluje Zemi prostřednictvím skleníkového efektu. Tím se mění podmínky prostředí, které jsou nezbytné pro přežití mnoha živých tvorů. Dalším dopadem je i stále extrémnější přírodní jevy.
    • Zemědělství ničí přirozený život pomocí pesticidů a obdělávání půdy těžkými stroji. Půda ztrácí schopnost absorbovat vodu a spolu s narovnáváním toků to vede ke stále častějším povodním.
    • Mýcení lesů a pralesů má katastrofické důsledky na rozmanité ekosystémy. Člověk tak naráží i na viry, se kterými se ještě nikdy nesetkal - výsledkem jsou pandemie, jako např. současná koronakrize.
    • Druhy zavlečené k nám z jiných zemí, tzv. invazivní druhy, zde často nemají přirozené predátory a vytlačují původní druhy.
    • V důsledku lidských zásahů do ekosystémů se snižuje biodiverzita (rozmanitost živých druhů a organismů). V důsledku toho dochází ke ztrátě důležitých funkcí, které v ekosystému zastává každý živý tvor. To má nezanedbatelný vliv na stabilitu životního prostředí.
    Nárůst globálních teplot mezi lety 1850 a 2018, zdroj Světová meteorologická organizace (WMO)
    Nárůst globálních teplot mezi lety 1850 a 2018, zdroj dat: Světová meteorologická organizace (WMO), graf: Ed Hawkins, University of Reading, Velká Británie.

    Globální oteplování a klimatické změny

    "Globální oteplování" znamená, že se průměrná teplota na Zemi dlouhodobě zvyšuje. Globální však nemusí nutně znamenat, že se tak děje rovnoměrně po celé Zemi. Některé části Země se mohou oteplovat více, jiné pomaleji, přičemž nelze ani vyloučit teplotní výkyvy.

    Čím se současné globální oteplování liší od předchozích?

    Vlivem různých faktorů, které způsobují kolísání teploty na Zemi, se v průběhu historie Země střídala teplá a chladná období. Průměrná globální teplota se tak pohybovala vysoko nad i pod současnou průměrnou teplotou. Velké klimatické změny, jako jsou ty, které probíhají v současnosti, jsou však pro život na Zemi vždy nebezpečné, čehož je v historii Země mnoho příkladů. Kromě toho je klima inertní a citlivý systém. Pokud je například v klimatickém systému dosažen nebo překročen bod zvratu (např. Golfský proud nebo permafrost), je tato změna nevratná, tj. nelze ji zvrátit. Jiné části klimatického systému (např. hladina moří) reagují na změny koncentrace CO2 pomalu a projevují se s velkým časovým zpožděním.

    Je globální změna klimatu skutečně způsobená člověkem? Kalifornský fyzik James Powell vyhodnotil 11.602 studií s klíčovými slovy „klimatická změna“ a „oteplování Země“ a zjistil, že 100 % zveřejněných prací souhlasí s tezí člověkem způsobené změny klimatu (klikněte pro celý článek).

    Současná klimatická krize se od dřívějších klimatických změn liší především svou rychlostí. Nikdy předtím nebylo v tak krátké době vypuštěno tolik skleníkových plynů jako dnes. Dokonce i emise CO2 ze sopek v době jejich největší aktivity jsou nesrovnatelně nižší. Důvodem zvyšování teploty je to, že my lidé od dob industrializace svým způsobem života vypouštíme příliš mnoho skleníkových plynů, a tím zvyšujeme skleníkový efekt. To způsobuje, že se v zemské atmosféře zachycuje více tepla než obvykle, a průměrná globální teplota se zvyšuje, neboli dochází ke globálnímu oteplování.

    Dopady globální změny klimatu na člověka

    Při oteplení o 2 stupně se důsledky změny klimatu, z nichž některé pociťujeme již dnes, budou postupně zhoršovat. Důsledkem jsou smrtící vlny veder, jako například "léto století" v roce 2003, které si v Evropě vyžádalo přibližně 70 000 životů. Navíc zvýšení globálního teplotního průměru o 2 °C znamená pro většinu pevninských oblastí oteplení o 3 až 4 °C. K tomu se přidává častější výskyt extrémních klimatických jevů jako např. povodní v důsledku extrémních srážek, tornád ap. Nebo na druhou stranu rostoucí problémy se suchem a nedostatkem vody, jako tomu bylo v posledních letech v celé střední Evropě.

    Mezinárodní dohody o ochraně klimatu

    • V roce 1979 se v Ženevě, sídle Světové meteorologické organizace (WMO), uskutečnila První světová klimatická konference. Program OSN pro životní prostředí (UNEP) a Mezinárodní rada vědeckých svazů na konferenci domluvily vytvoření Světového klimatického programu, který souvisí mimo jiné s rozvojem systémů předpovědí, informování a vytváření projekcí vývoje klimatu.
    • V roce 1988 zakládají Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP) Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC).
    • V roce 1992 se pak v Rio de Janeiru konala Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (Summit Země) a Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC).
    • Kjótský protokol byl přijat  v roce 1997 na třetí konferenci (COP3) států účastnících se Rámcové úmluvy UNFCCC o změně klimatu. Průmyslové země se v něm zavázaly do roku 2012 snížit emise skleníkových plynů v průměru o 4,2 % oproti emisím v roce 1990.
    • Pařížská dohoda o klimatu byla sjednána v prosinci 2015. Klade si především za cíl, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a zvyšování schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu.

    Synergické efekty změnu klimatu ještě urychlují

    Synergické účinky mezi teplotou a znečištěním ovzduší globální změnu klimatu ještě více urychlují. Například tající permafrost na Sibiři vede k uvolnění ještě většího množství skleníkových plynů. Navíc se tak odhalují viry, bakterie a plísně z dob, kdy člověk ještě neobýval zemi a které by jinak zůstaly ukryty pod ledovým příkrovem. Jaká nebezpečí na nás ještě číhají, nikdo netuší.

    Ochrana přírody má za následek dokonce zlevnění energií. "V budoucnu bude elektřina levnější než kdykoli předtím", je přesvědčen Dr. Anthony Patt ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu.

    Východiskem jsou obnovitelné zdroje energie

    Vědci požadují, aby se do roku 2035 na celém světě využívaly pouze obnovitelné zdroje energie, jako je fotovoltaika a větrná energie, a zabránilo se tak nevratným změnám klimatu a globálnímu oteplování. Celou deklaraci si můžete přečíst pod Joint declaration of the global 100% renewable energy strategy group. V komentáři pro prestižní vědecký časopis Nature varovali klimatologové již v roce 2019, že by grónský ledový příkrov mohl v roce 2030 dosáhnout bodu, kdy už nebude možné zastavit jeho úplné roztání. Podobný bod zlomu se předpokládá i u permafrostu nebo antarktického ledového štítu.

    Stoprocentní pokrytí zásobování energií z obnovitelných zdrojů energie je možné a transformace může proběhnout daleko rychleji, než se očekává. Výroba elektřiny z klimaticky neutrálních zdrojů je navíc pro spotřebitele levnější než elektřina získaná z plynu nebo uhlí. V uplynulých letech byla zveřejněna řada modelů, které ukazují, jak lze veškerou poptávku po elektřině v dané zemi pokrýt pomocí solární, větrné a vodní energie. Např. Marc Jacobson ze Stanfordovy univerzity vypracoval plány energetické transformace pro 139 různých zemí. Zároveň dochází k závěru, že s přechodem na obnovitelné zdroje přijde celosvětově o práci 27,7 milionu lidí, ale zároveň vznikne 57 milionu nových míst. Podobné trendy můžeme sledovat v automobilovém průmyslu v souvislosti s přechodem na elektromobilitu.

    Jedno je jisté: abychom dosáhli hranice 1,5 °C, musíme jednat okamžitě a razantně. To samozřejmě povede k omezení pohodlí každého z nás. Čím více však budeme změny odkládat a čím více se bude jednat jen o kosmetické kroky (greewashing), tím budou muset být zásahy v budoucnu drastičtější a tím dramatičtější budou i dopady globálního oteplení a změny klimatu na celou planetu. Varování vědců jsme ignorovali tak dlouho, až jsme se ocitli na samotném okraji propasti.

    Z rubriky ekologie a změna klimatu doporučujeme:

    Všechny články o ekologii

    REKLAMA
    Body zvratu: "Riziko je nepřijatelně vysoké"

    Kolaps atlantické cirkulace: „Riziko je nepřijatelně vysoké“

    Klimatická krize podporuje tání ledu. Čerstvá voda z ledovců pak proudí do slaného moře a narušuje oceánské proudění, vysvětluje oceánograf Stefan Rahmstorf. TAZ: Pane Rahmstorfe, podle studie nizozemského výzkumného týmu může být atlantická meridionální cirkulace (Atlantic meridional overturning circulation, AMOC) v důsledku klimatické krize na...
    Co nás o změně klimatu učí doba ledová?

    Co nás o změně klimatu učí doba ledová?

    Po 50 letech výzkumu se podařilo z velké části rozluštit klimatické změny od doby ledové. Obsahují pět důležitých informací pro současnou změnu klimatu, které nesmíme ignorovat. Příspěvek klimatologa o oceánografa Stefana Rahmstorfa pro magazín Spiegel. Třetina světové rozlohy zmizela pod ledovcem. Obrovská masa ledu o...
    Kolik tepla vydrží lidský organismus?

    Kolik vedra vydrží lidský organismus?

    Vysoké teploty mají samozřejmě vliv na lidský organismus. Co je onou mezní teplotou, při které se ještě naše tělo dokáže ochladit, odborně nazývanou "teplota mokrého teploměru"? Zatímco na severu Evropy panovaly začátkem zimy nezvykle nízké teploty, jihozápad Evropy nyní naopak souží vysoké teploty. V červnu...
    Schellnhuber: "Na změnu klimatu nejsme připraveni"

    Schellnhuber: „Na změnu klimatu nejsme vůbec připraveni“

    Podle Hanse Joachima Schellnhubera, vedoucího Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu v rakouském Laxenburgu, budou klimatické změny představovat obrovskou výzvu i pro zemědělství. Postrádá však jasnou klimatickou strategii. Hans Joachim Schellnhuber je jedním z nejznámějších světových klimatologů. Tento německý vědec je znám především svou průkopnickou...
    Blokády zemědělců: protestujme raději za klima

    Blokády zemědělců: protestujme raději za klima

    Mnozí lidé popírají legitimitu protestů klimatických aktivistů, ale podporují současné protesty zemědělců v Německu. Přitom by to mělo být naopak. Sloupek prezidenta Německého institutu pro hospodářský výzkum Marcela Fratzschera pro týdeník Die Zeit. "Když lidé blokují ulice, aby mobilizovali politiky k boji proti změně klimatu,...
    Emise: náš CO2 budget je již dávno vyčerpán

    Emise: náš CO2 budget je již dávno vyčerpán

    Budget CO2 pro dosažení cíle globálního oteplování 1,5 stupně se snižuje. Studie ukazuje, že bohaté země vyčerpaly svůj podíl již před několika desetiletími. Biblické podobenství o ztraceném synovi vypráví příběh o muži, který si nechal předčasně vyplatit dědictví a promrhal je. Zchudlý se vrací ke...
    REKLAMA
    Prominentní role automobilu je v rozporu s transformací dopravy

    Prominentní role automobilu je v rozporu s transformací dopravy

    S potřebnou politickou odvahou se transformace dopravy může stát příležitostí pro lepší kvalitu života. Autoři článku, Fabricio Costa a Stephen De Ron, jsou členy lucemburské strany Déi Jonk Gréng. Na základě svých zkušeností ukazují, jakým chybám se vyhnout. Na každém automobilovém veletrhu vidíme stoupající zájem...
    Ohromující energetická bilance Německa za rok 2023

    Ohromující energetická bilance Německa za rok 2023

    Jak si Německo stojí v oblasti energetické transformace? Velká závěrečná bilance pro rok 2023 ukazuje tři jasné trendy. Ten nejdůležitější: německá elektřina je stále čistší - a stále více pochází ze zahraničí. Ukončení výroby elektřiny z jádra, rekord ve výrobě solární energie, krach uhlí: německý...
    Obchodní model fosilních koncernů je založen na zabíjení lidí

    Obchodní model fosilních koncernů je založen na zabíjení lidí

    Naše ekonomika a společnost jsou založeny na vykořisťování lidí a životního prostředí, říká renomovaná klimatoložka Friederike Ottová. Pro budoucnost potřebujeme nové narativy. Německá fyzička a klimatoložka Friederike Ottová se již řadu let zabývá výzkumem atribučních klimatických modelů. Ty umožňují zjistit, do jaké míry jsou klimatické...
    Rockström: "Bojujeme právě naši poslední bitvu o klima a planetu"

    Rockström: „Bojujeme právě naši poslední bitvu o klima a planetu“

    Rok 2023 se zapíše do historie jako globálně nejteplejší rok od počátku záznamů. Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum klimatu, vysvětluje, proč v této situaci přesto vidí i dobré věci. rbb|24: Pane Rockströme, letos vás časopis Time zařadil mezi 100 nejvlivnějších osobností světa. Jak...
    Proč je argumentace "Ale Čína!" v debatě o klimatu nesmyslná

    Proč je argumentace „Ale Čína!“ v debatě o klimatu nesmyslná

    Když přijde řeč na ochranu klimatu, rychle zazní dvě slova: "Ale Čína!". Jde o oblíbenou námitku při minimalizaci úsilí o ochranu klimatu ve vlastní zemi. Proč by měla malá země - například Česká republika - měnit svou politiku, zatímco Čína vypouští do ovzduší několik...
    Hinkley Point C: oddalování, rostoucí náklady a mizivý přínos

    Hinkley Point C: oddalování, rostoucí náklady a mizivý přínos

    Výstavba nové britské jaderné elektrárny Hinkley Point C se již zpozdila o několik let. Rovněž bude výrazně dražší, než se plánovalo. Nejsou to však pouze náklady na výstavbu, které vzrostly o mnoho miliard eur nad plán. Také náklady na elektřinu z nové jaderné elektrárny...
    Jaderná energie je z ekonomického hlediska absolutní nesmysl

    Jaderná energie je z ekonomického hlediska absolutní nesmysl

    Může jaderná energie zachránit klima? Ano, tvrdí skupina 20 zemí na okraj COP28 v Dubaji. Energetický expert Sven Teske je však přesvědčen, že je o absolutní nesmysl. Světová konference o klimatu COP28 v Dubaji se vyznačovala tvrdým jednáním až do samého konce. Licitovalo se především...
    Klimatolog Hans Joachim Schellnhuber: "To by znamenalo konec lidské civilizace"

    Klimatolog: „To by znamenalo konec lidské civilizace“

    Klimatolog Hans Joachim Schellnhuber v rozhovoru pro pořad ZiB2 vidí, že svět se řítí do záhuby. A upozorňuje na kolektivní vytěsňování reality. Již předem bylo vyjádřeno mnoho obav ohledně jmenování sultána Ahmada al-Džábira předsedou konference OSN o změně klimatu v Dubaji. Poukazovalo se na jeho...
    REKLAMA
    Vědec kritizuje COP28: "Není už o čem vyjednávat"

    Vědec kritizuje COP28: „Není už o čem vyjednávat“

    Na úvod konference OSN o změně klimatu kritizoval vědec Johan Rockström zasedání v Dubaji. Příliš málo se mluví o realizaci potřebných kroků a opatření. Podle vědce musí být COP28 více integrující, proaktivní a efektivní. Klimatologové a klimatoložky kritizují politiky a korporace v souvislosti s každoročními...
    Co se stane, až skončí emise CO2?

    Co se stane, až skončí emise CO2?

    Dosud nebylo zcela jasné, jak bude globální oteplování pokračovat, pokud lidstvo přestane vypouštět skleníkové plyny. Vědci to nyní spočítali. Vše začalo, stejně jako mnoho jiných věcí v životě, u kávy. Polární výzkumník Martin Siegert ji pil se svou kolegyní, atmosférickou fyzičkou Joannou Haighovou. Oba pracují...
    Předseda COP28 považuje ukončení fosilních paliv za zbytečné

    Předseda COP28 považuje ukončení fosilních paliv za zbytečné

    Zatímco jednotlivé země na konferenci COP28 jednaly o znečištění ovzduší, zahalil v neděli Dubaj hustý smog. Hladiny prachových částic se pohybovaly v nezdravém rozmezí. Předseda konference mezitím zpochybnil, zda je postupné vyřazování fosilních paliv k dosažení cíle 1,5 stupně vůbec nezbytné. Zatímco světové společenství diskutuje...
    Odborník na demokracii a protesty o Poslední generaci

    Odborník na demokracii a protesty o Poslední generaci

    Jakou roli hraje v demokracii protest? Jsou protesty ekologického hnutí "Poslední generace" legitimní? Co si o tom myslí odborník demokracii a protesty Robin Celikates? Některé paralelně se odehrávající události jsou až tragikomicky paradoxní. Francouzská vláda předpokládá, že se klima ve Francii v nadcházejících desetiletích oteplí...
    Francie uvízla v atomové pasti

    Francie uvízla v atomové pasti

    Francie se nadále spoléhá především na jadernou energii. Protože je však stále dražší, chybí miliardy eur. Ty se nyní nacházejí v Bruselu. Na nedávném zasedání Evropské rady bojovala Francie především za jednu věc: co nejvíce jaderné energie v co největším počtu ekologických programů EU. Francie...
    Německá vláda byla odsouzena kvůli pasivitě při ochraně klimatu

    Německá vláda byla odsouzena za pasivitu při ochraně klimatu

    Německá koaliční vláda utrpěla další soudní prohru. Protože Německo v posledních letech neplní klimatické cíle v oblasti dopravy a stavebnictví, musí podle rozsudku zjednat nápravu. Spolková vláda se hodlá odvolat. Vrchní správní soud pro Berlín a Braniborsko rozhodl, že německá vládní politika ochrany klimatu v...
    Násilí jako důsledek změny klimatu

    Násilí jako důsledek změny klimatu

    Změna klimatu není jen ekologickou, ale také sociální krizí. Protože rostoucí teploty znamenají více násilí, jak tvrdí vědci. Vlna veder ve světových oceánech, tání ledu v Arktidě, lesní požáry v Kanadě - podle analýzy evropského programu pozorování Země Copernicus bude rok 2023 nejteplejším rokem za...
    Katharine Hayhoe: "Změna je nakažlivá"

    Katharine Hayhoe: „Změna je nakažlivá“

    Katharine Hayhoeová je přední klimatoložka, evangelická křesťanka a hvězda sociálních sítí. V rozhovoru pro berlínský deník TAZ prozrazuje triky, jak mluvit o klimatické krizi. TAZ: Paní Hayhoeová, žijete v konzervativním Texasu a jako evangelická křesťanka patříte k jedné ze skupin, které v USA nejčastěji popírají...

    NEJNOVĚJŠÍ