fbpx
7.5 C
Prague
Čtvrtek, 28. března 2024, 08:19
VÍCE

    Rusko-ukrajinský konflikt

    Válka na Ukrajině je ozbrojený konflikt, který trvá od února 2014 a jehož příčinou je neustálá eskalace na Krymu a ve východoukrajinských regionech Doněck a Luhansk ovládaných proruskými separatisty. Bojují zde Ruskem podporované milice a regulérní ruské jednotky s ukrajinskými jednotkami a dobrovolnickými milicemi. Proruští separatisté bojují za odtržení dvou území, která vyhlásili jako „lidové republiky“, od Ukrajiny. 21. února 2022 uznal ruský prezident Vladimir Putin nejen dvě okupovaná separatistická území za nezávislá na Ukrajině, ale i celé území obou ukrajinských oblastí. Po jednostranném uznání, které bylo v rozporu s mezinárodním právem, nařídil vstup vojsk na území východní Ukrajiny. 24. února pak napadl celou zemi. Pro další informace o rusko-ukrajinském konfliktu rozklikněte následující infobox.

    Obsah:

      1. Role Ruska v rusko-ukrajinském konfliktu
      2. Počátek ukrajinské krize
      3. Minské dohody
      4. Vyhrocení rusko-ukrajinského konfliktu
      5. Sankce uvalené v důsledku ruské agrese
      6. Chystá Rusko invazi na Ukrajinu?
      7. Napadení Ukrajiny
      8. Válka na Ukrajině hrozí přejít ve vleklý konflikt
      9. Uprchlická vlna v důsledku napadení Ukrajiny

    Role Kremlu v rusko-ukrajinském konfliktu

    Ruská vláda byla od počátku rusko-ukrajinského konfliktu obviňována z podněcování nepokojů během Euromajdanu i po něm s cílem destabilizovat východní a jižní Ukrajinu. Cílem ruských provokací byly Charkov, Oděsa, Mariupol, Luhansk a Doněck a jejich okolí. Zatímco se situace v Charkově, Oděse a Mariupolu uklidnila, v Doněcké a Luhanské oblasti se aktivizovaly ozbrojené tzv. lidové milice. Stejně jako na Krymu se na tom podílely speciální jednotky pocházející z Ruska. I podle hodnocení velitele takové jednotky válka na východě Ukrajiny nepochází od samotných obyvatel Donbasu, ale od těchto ozbrojených jednotek. Rusko tyto milice od počátku bojů rusko-ukrajinského konfliktu podporovalo tím, že je personálně zásobovalo a také dodávalo těžké zbraně až po tanky. Na základě všech známých nepřímých důkazů už ani ruská média blízká státu od září 2014 nepopírala přítomnost ruských vojáků, ale šířila narativ, že vojáci tam bojovali "ve svém volném čase". Svou roli v rusko-ukrajinském konfliktu hrají i placení žoldáci, zejména tzv. Wagnerovci, bojující ve službách kremelského režimu.

    30 let po rozpadu Sovětského svazu bojuje Putin za návrat impéria

    Ukrajinská krize

    V červnu 2014 vyjádřil UNHCHR politování nad atmosférou strachu, kterou tamní milice během ukrajinské krize vytvořily v oblastech nekontrolovaných ukrajinskou vládou, kde dochází k zabíjení, mučení a dalšímu porušování lidských práv a 28. července nad úplným rozpadem právního řádu, přičemž hovořil o hrůzovládě ozbrojených skupin nad obyvatelstvem, zbavování svobody, únosech, mučení a popravách. z postižených oblastí uprchly statisíce lidí. Při sestřelení civilního letu Malaysia Airlines 17 v červenci 2014 proruskými milicemi zahynulo 298 civilistů.

    Na začátku srpna 2014 se Ukrajině podařilo do značné míry zablokovat Doněck a Luhansk. Následné výrazné posily z Ruska umožnily proruským silám nejen prolomit na konci srpna obléhání, ale také obsadit oblasti na jihu, kde byly tendence k odtržení jen velmi slabé. Rusko-ukrajinský konflikt tím opět zesílil.

    Minské dohody

    Na začátku září 2014 vstoupilo v platnost křehké příměří na základě Minského protokolu ("Minsk I"), na jehož dodržování měla dohlížet Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), nicméně v období do poloviny prosince zemřelo 1300 ozbrojenců a civilistů. Koncem ledna 2015 obvinila OBSE separatisty z dalšího neplnění dohody. Rusko ze své strany odmítlo umožnit OBSE sledovat hranici, jak bylo dohodnuto.

    Navzdory obnovené dohodě o příměří z Minsku II z 12. února 2015 nezaznamenali pozorovatelé OBSE před zářím 2015 ani jeden den dodržování příměří; velká část těžkých zbraní byla dočasně stažena z frontové linie, ale jejich polohu mohla OBSE sledovat pouze na ukrajinské straně. září 2015 bylo příměří opět dohodnuté kontaktní skupinou většinou dodržováno až do začátku listopadu, poté boje v rusko-ukrajinském konfliktu opět zesílily. V červnu a červenci 2016 vzrostl počet obětí na nejvyšší úroveň za poslední rok. Za celé období tohoto "úplného příměří" se počet zabitých do října 2016 zdvojnásobil. Počet obětí nadále rostl až do konce roku 2019.

    Válka proti Ukrajině: pesimismus by býval byl na místě

    V dalším období až do konce roku 2019 nadále téměř denně umírali vojáci nebo civilisté v důsledku použití těžkých zbraní. Pravidelně se boje rusko-ukrajinského konfliktu zintenzivnily koncem podzimu. V roce 2018 bylo napočítáno až tisíc případů porušení příměří denně.

    Další pokus o "úplné a komplexní" příměří v rusko-ukrajinském vedl ke snížení počtu případů porušování příměří poté, co 27. července vstoupilo v platnost. Během dvou týdnů došlo pouze k 276 porušením příměří oproti 8 097 porušením v předchozích dvou týdnech. Od srpna do listopadu 2020 byl měsíční průměr trvale nižší než 5 % předchozího roku.

    Vyhrocení rusko-ukrajinského konfliktu

    Moskva rusko-ukrajinský konflikt dále eskalovala tím, že od jara 2021 byly ruské jednotky rozmístěny v blízkosti ukrajinských hranic. K 9. dubnu 2021 zde bylo rozmístěno přibližně 85 000 vojáků. V prosinci 2021 došlo k pětkrát většímu počtu porušení příměří než v prosinci 2020, a to nejméně 613.

    Rusko-ukrajinská krize: porušování příměří
    Rusko-ukrajinská krize: porušování příměří hlášené ukrajinským ministerstvem obrany v roce 2022. (Zdroj: Tweet Iana Bremmera)

    Od poloviny ledna byly ruské jednotky přesunuty do Běloruska poblíž ukrajinských hranic. Přibližně 30 000 ruských vojáků, kteří byli ve skutečnosti přesunuti na vojenské manévry, zůstalo v zemi kvůli "dalšímu cvičení" i po jeho ohlášeném ukončení. Do února 2022 se počet ruských vojáků u ukrajinských hranic zvýšil na přibližně 115 000 vojáků.

    Doněck a Luhansk - oblasti anektované v únoru 2022 Ruskem
    Mapa kontrolovaného a nárokovaného území (šrafovaně) mezinárodně neuznané Doněcké lidové republiky (černě) a Luhanské lidové republiky (modře). (Zdroj: Wikipedia).

    21. února 2022 podepsal ruský prezident Vladimír Putin uznání samozvaných lidových republik. To zmařilo veškeré snahy o dosažení Minské dohody, která byla jediným dokumentem podepsaným všemi stranami a urovnávajícím konflikt. Územní nároky separatistických "republik" dalece přesahují území obsazená v době uznání a zahrnují přinejmenším celé Doněcké a Luhanské oblasti.

    Sankce uvalené v důsledku ruské agrese

    V důsledku ruské agrese ve východní Ukrajině a jednostranným uznáním samozvané Luhanské a Doněcké lidové republiky uvalily západní země (tedy např. Evropská unie, USA a Japonsko) na Rusko další přísné sankce. Ty jsou zaměřené především na vlivné Rusy. Německo mimo jené oznámilo, že zastavilo certifikaci plynovodu Nord Stream 2. I Spojené státy oznámily, že v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu uvalily proti společnosti a vysokým manažerů společnosti Nord Stream 2 AG vlastní sankce. Ve Švýcarsku sídlící společnost patří ruskému státnímu koncernu Gazprom.

    Německá vláda má dlouhodobý zájem na stabilní Ukrajině: jak podporuje Německo Ukrajinu?

    Chystá Rusko invazi na Ukrajinu?

    Ruská armáda dokončila podle amerických zpravodajských služeb veškeré přípravy na možnou invazi na Ukrajinu. "Téměř 100 %" vojáků potřebných pro plnohodnotnou invazi je nyní na správném místě, řekl novinářům zástupce Pentagonu. Zda k invazi skutečně dojde, už záleží pouze na ruském vůdci Vladimiru Putinovi, uvedl. "Mohou začít kdykoli." O ruské invazi na Ukrajinu mluvil v úterý rovněž americký prezident Joe Biden. Američtí vládní představitelé však zdůrazňují, že zatím neexistují žádné důkazy o tom, že by ruští vojáci již překročili státní hranice Ukrajiny.

    Ukrajina mezitím zintenzivňuje přípravy na hrozící invazi ruských vojsk. Ukrajinský parlament odhlasoval vyhlášení celostátního výjimečného stavu po dobu 30 dní. Výjimečný stav platí v separatistických oblastech od roku 2014 a umožňuje úřadům zavést zákaz vycházení.

    Napadení Ukrajiny

    V noci z 23. na 24. února zahájila Ruská federace útok na Ukrajinu. Podle zpráv západních médií je útok veden ze severu z Běloruska, z východu z Ruska a z jihu z černého moře a anektovaného Krymu. Střelba nebo výbuchu jsou hlášeny i ze západní Ukrajiny, např. ze Lvovské oblasti, ležící na hranicích s Polskem. Ruský vůdce Vladimír Putin mluví o "denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny". Západní představitelé napadení Ukrajiny jednomyslně odsoudili a vyhlásili dosud nevídané sankce. Někteří pozorovatelé ve čtvrtek ráno dokonce mluví o zahájení pozemní invaze.

    Politologové shodně s vojenskými experty předpokládají, že hlavním Putinovým cílem ve válce proti Ukrajině je svržení tamní prozápadně orieontované ukrajinské vlády. Moskva se vždy snažila v Ukrajině instalovat servilní promoskevské režimy. Demokratická vláda Volodymyra Zelenského a její západní směřování jsou kremelskému vůdci trnem v oku. Ruskem řízený převrat je také v souladu s informacemi, že ruské vojenské jednotky míří do Kyjeva.

    Rakouský moderátor Armin Wolf v rozhovoru se světoznámým bulharským politologem Ivanem Krastevem o Vladimíru Putinovi, jeho dušením zdraví a plánech na dobytí Ukrajiny.

    Válka na Ukrajině hrozí přejít ve vleklý konflikt

    Ruský vůdce Vladimír Putin si průběh ukrajinského konfliktu jistě představoval zcela jinak. Na jedné straně však v ruské armádě vládne větší chaos a amatérismus, než si kdokoliv mohl představit a ani morálka ruských vojáků není příliš vysoká, na straně druhé se Ukrajina brání velmi srdnatě. Výsledkem je, že ruský postup do Ukrajinského vnitrozemí je hodně pomalý a je doprovázen vysokými ztrátami. Jak ruská invaze oproti plánu zaostává, nervozita v Kremlu stoupá. Hrozí tedy, že metody ruských okupantů budou čím dál tvrdší. Už nyní, oproti původním propagandistickým proklamacím z Moskvy, ukrajinské civilní obyvatelstvo hodně trpí. Ruští vojácí nevybíravě útočí na civilní objekty, terčem ostřelování se dokonce stala jaderná elektrárna v Záporoží - největší svého druhu v Evropě.

    Uprchlická vlna v důsledku napadení Ukrajiny

    Ruská agrese proti Ukrajině vyvolala masivní uprchlickou vlnu. Již nyní (5. března 2022) se počítá se zhruba 750 000 migranty. Většina z nich míří do Polska, další uprchlíci směřují na Slovensko, do České republiky i Německa. Na rozdíl od uprchlické krize v r. 2015 a následných letech se ukrajinští uprchlíci setkávají v postkomunistických zemích s vlnou solidarity a pomoci. Útok Vladimíra Putina na Ukrajinu vyvolat zcela opačnou reakci, než by si býval přál: Západ se nebývale semkl. V mnoha evropských městech se konají spontánní akce na podporu Ukrajiny, lidé i firmy přispívají rekordní částky ve sbírkách na pomoc postiženým válečným konfliktem a i opoziční politikové ve většině zemí táhnout za jeden provaz s vládami.

    Přispět na pomoc válečným konfliktem soužené Ukrajině můžete i vy. A to buď prostřednictvím nevládních organizací, nebo přímo ukrajinské vládě.

    Z rubriky rusko-ukrajinský konflikt doporučujeme:

    Všechny články o rusko-ukrajinském konfliktu

    REKLAMA
    Mnichovská bezpečnostní konference a ruská válka proti Ukrajině

    Nákupy zbraní a malá naděje na dosažení míru

    Na Mnichovské bezpečnostní konferenci stála v centru pozornosti ruská útočná válka proti Ukrajině. Zástupci zbrojního průmyslu byli vyhledávanými diskuzními partnery. Jednalo se o dalších dodávkách munice a zbraní - ale jen málo o míru. K bilanci Mnichovské bezpečnostní konference (oficiální stránky konference) patří i zklamané...
    Jakou roli hrají v německé debatě o tancích americké zbrojní zájmy?

    Jakou roli hrají v německé debatě o tancích americké zbrojní zájmy?

    O dodávkách těžkých tanků Leopard 2 na Ukrajinu se dosud vždy hovořilo pouze z vojenského hlediska. Dodávky zbraní jsou však také vždy spojeny se zájmy zbrojní politiky. Zde se německý a americký pohled rozchází. Příspěvek Marco Seligera pro švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung sice...
    Herfried Münkler: Politická osamělost Ruska

    Herfried Münkler: Politická osamělost Ruska

    V závěrečném prohlášení summitu G20 většina zemí ostře odsoudila ruskou agresi na Ukrajině. Renomovaný německý politolog Herfried Münkler to považuje za překvapení - zejména pokud jde o Čínu. Odsouzení ruské agresivní války spolu s autoritářskými státy bylo ve své jednoznačnosti překvapivé. Některé z nich, kteří...
    Zda tato událost povede k eskalaci, závisí na reakci Ruska

    Zda tato událost povede k eskalaci, závisí na reakci Ruska

    Vesnici v členské zemi NATO Polsku zřejmě zasáhly dvě ruské rakety a usmrtily dvě osoby. Historik a politolog Herfried Münkler v německém magazínu Focus vysvětluje, jaké reakce nyní může Západ očekávat. Podle informací různých médií zasáhly nejspíš ruské rakety polskou vesnici. Hlášeny jsou dvě oběti...
    Heinrich Winkler: "Úkolem Německa není předkládat návrhy o příměří"

    Heinrich Winkler: „Úkolem Německa není předkládat návrhy o příměří“

    Heinrich August Winkler o německých životních lžích, fatálních třetích cestách a nutnosti pomoci Ukrajině v jejím obranném boji - ne navzdory, ale kvůli německé minulosti. Ne ekonomové, ne vojenští stratégové a ani ne politologové - jsou to právě historikové, kdo se v této složité situaci...
    Jak je ruská zahraniční politika řízena vlastní propagandou

    Jak je ruská zahraniční politika řízena vlastní propagandou

    Boris Bondarev byl dvacet let ruským diplomatem, než na protest proti invazi na Ukrajinu rezignoval. Nyní informuje o vnitřním chodu ministerstva zahraničí. Dvacet let pracoval Boris Bondarev na ruském ministerstvu zahraničí. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu odstoupil na protest z funkce - je zatím jediným...
    REKLAMA
    Krize se nesmí stát živnou půdou populistů

    Krize se nesmí stát živnou půdou populistů

    Současná krize je ideálním hřištěm pro politické píáristy, kteří přicházejí s jednoduchými řešeními a vyvolávají nejrůznější obrazy nepřátel, říká belgický novinář Roger Pint. To podkopává důvěru v politiku. Jde o "jednu krize víc, než dokážeme unést"? Alespoň tak to může jeden nebo druhý vnímat. Ve...
    Putinovým skutečným cílem není Ukrajina, ale Německo

    Putinovým skutečným cílem není Ukrajina, ale Německo

    Vojevůdci Putinovi nejde o Donbas, jde mu o obnovení ruské moci a současné oslabení západní Evropy. A kdo chce oslabit západní Evropu, musí nejprve vyřadit ekonomického tahouna Evropské unie: Německo. Příspěvek Gabora Steingarta pro magazín Focus. Všichni neustále mluví o válce na Ukrajině. Ale tento...
    Evropská unie by měla ruské dezertéry přijmout

    Dezertéry z Ruska bychom měli přijímat

    Výběr z tisku: EU musí najít způsob, jak nabídnout útočiště těm, kteří utíkají před vojenskou službou. Protože při zacházení s nimi se projevují i západní hodnoty, píše v komentáři pro deník Frankfurter Rundschau Viktor Funk. Když lidé na Západě hovoří o zločinné válce Ruska...
    Znalec Kremlu Gerhard Mangott: "Putin je chladný stratég, který je schopen všeho"

    Znalec Kremlu: „Putin je chladný stratég, který je schopen všeho“

    Vladimír Putin čelí hned z několika stran velkému tlaku. Na dlouhé frontové linii na Ukrajině chybí ruské armádě vojáci, kteří by mohli odolat obnovené protiofenzívě ukrajinských jednotek. Příspěvek politologa Gerharda Mangotta pro magazín Focus. Navzdory dlouhému váhání se proto ruské vedení nakonec rozhodlo pro částečnou...
    Německo převedlo dceřiné společnosti Rosněftu pod kontrolu státu

    Německo převedlo dceřiné společnosti Rosněftu pod kontrolu státu

    Robert Habeck rozhodl: Spolková síťová agentura převezme správcovství nad společností Rosněft Deutschland a s okamžitou platností tak bude kontrolovat rafinerii PCK ve Schwedtu. Jak nyní bude reagovat Putin? Nyní je to oficiální: německá vláda svěřila od 14. září německou dceřinou společnost ruské státní ropné společnosti...
    Za každý kubík plynu jsme zaplatili trojnásobek ceny

    Cena ruského plynu je draze vykoupena

    Německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková varovala při hledání dodavatelů energií před novými závislostmi na autokratických režimech. V budoucnu jsou zapotřebí spolehliví partneři, prohlásila politička Zelených v úterý na pracovním dni vedoucích německých misí v zahraničí pod heslem "Hospodářství pro ochranu klimatu a udržitelnost". Baerbocková obvinila...
    Annalena Baerbocková v Kyjevě: "Jsem zde, protože čas tlačí"

    Baerbocková: „Jsem zde, protože čas tlačí“

    Z pohledu Ukrajiny poslední znovu dobytá území ukazují, že dodávky zbraní mají ve válce rozhodující význam. Německá ministryně zahraničí Baerbocková ujistila Kyjev o další podpoře, žádné konkrétní sliby však neučinila. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba potřeboval jen pár vteřin, aby objasnil, na čem mu během...
    Tvrdost a rozsah sankcí dosáhly rozměrů hospodářské války

    „Tvrdost a rozsah sankcí dosáhly rozměrů hospodářské války“

    Deglobalizace, sankce Západu vůči Rusku a rostoucí rivalita mezi USA a Čínou zvyšují pravděpodobnost velké války, varuje bonnský sociolog Erich Weede. Rozhovor pro německý ekonomický deník WirtschaftsWoche vedl Malte Fischer. WirtschaftsWoche: Profesore Weede, hospodářská integrace Evropy, která po dlouhou dobu zahrnovala i Rusko, přinesla kontinentu...
    REKLAMA
    Proč Timothy Snyder pevně věří v Putinovu porážku?

    Proč Timothy Snyder pevně věří v Putinovu porážku?

    Průběh války na Ukrajině denně analyzují tisíce odborníků. Jeden z nich vždy vyčnívá: Timothy Snyder si je jistý, že Vladimír Putin směřuje k porážce. Kdo je hvězdný profesor, který kremelského vládce už dávno odepsal? Tisíce odborníků, politologů a vojenských historiků se denně vyjadřují na Twitteru,...
    Ruská ekonomika se pod sankcemi hroutí

    Ruská ekonomika se pod sankcemi hroutí

    Studie Yaleovy univerzity dospěla k závěru, že západní sankce mají na Rusko vážný dopad. Ekonomika byla "důkladně ochromena" - a Putinovy příjmy z energií také prudce poklesly. Důvod: Rusko je podle výzkumníků téměř zcela závislé na Evropě. Studie dochází k závěru, že protiruské sankce uvalené...
    Tajemství ruské krutosti

    Tajemství ruské krutosti

    Znásilňování, bomby svržené na nemocnice a supermarkety: když si Západ myslí, že krutější už to být nemůže, Putinovi vojáci předchozí krutosti ještě překonají - a uříznou ukrajinskému zajatci zaživa varlata. Ruský režim pohrdání lidmi ještě podněcuje. Jak to všechno chápat? V těchto dnech a týdnech...
    Proč válka? Einsteinův a Freudův pokus o odpověď

    Proč válka? Einsteinův a Freudův pokus o odpověď

    Albert Einstein a Sigmund Freud - oba vědci znali slabinu pacifismu, přesto se k němu hlásili. Dilema, které přetrvává dodnes a v souvislosti s ruským napadením Ukrajiny je opět aktuální. V roce 1932 oslovila Společnost národů Alberta Einsteina (1879-1955) s návrhem, aby s osobou, kterou...
    Odchodem velvyslance Andrije Melnyka končí jedna éra

    Odchodem velvyslance Andrije Melnyka končí jedna éra

    Od začátku agresivní války proti Ukrajině polarizuje rázný velvyslanec v Německu názory na svou zemi. Nedávno ztratil i podporu Kyjeva. Mnozí si ho budou pamatovat jako provokující osobnost: málokdo v posledních měsících vyvolal takovou polarizaci jako Andrij Melnyk, kontroverzní a sporný ukrajinský velvyslanec v Berlíně. Obvykle...
    S Putinem je třeba mluvit, lze ho dokonce vehnat do úzkých

    S Putinem je třeba mluvit, lze ho dokonce vehnat do úzkých

    Válka na Ukrajině zuří již čtyři měsíce. Dva odborníci na vyjednávání doporučují rozhovory s Putinem. V centru však stojí dvě dilemata, která mohou společně cestu ke skutečným jednáním zablokovat: vyjednávání nevyhnutelně vede k obětem a může legitimovat válečného zločince. Ale chytrými taktikami lze Putina...
    Macron zveřejnil přepis telefonátu s Putinem

    Macron zveřejnil přepis telefonátu s Putinem před začátkem války

    Ve válce na Ukrajině vystupuje francouzský prezident jako prostředník mezi Putinem a Západem. Původní nahrávky nyní ukazují, o jak obtížnou roli šlo. Krátce před začátkem války francouzský prezident Emmanuel Macron telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimírem Putinem o konfliktu na Ukrajině, ale už tehdy...
    Olaf Scholz: "S Putinem je bezpodmínečně nutné mluvit."

    Olaf Scholz: „S Putinem je bezpodmínečně nutné mluvit.“

    Německý kancléř chce s ruským prezidentem nadále telefonicky jednat. Podle Olafa Scholze je důležité předat Vladimíru Putinovi jasný vzkaz. Německý kancléř Olaf Scholz (SPD) obhajoval své telefonáty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V rozhovoru pro tiskovou agenturu dpa oznámil další přímé rozhovory. "Je naprosto nezbytné...

    NEJNOVĚJŠÍ