Měřeno celkovým počtem prokázaných infikovaných koronavirem je počet obětí na životech v Německu relativně nízký. Je to věkem postižených, testováním nebo mělo Německo prostě štěstí? Důvodů bude několik.
Svět se kvůli koronavirové pandemii nachází ve výjimečném stavu, vir SARS-CoV-2 se totiž nezastaví před žádnou hranicí. Vlády Asie, Evropy, Afriky a Ameriky se připravují na nejhorší – přesto panují v počtu mrtvých velké rozdíly.
Německo je přitom nápadné relativně nízkou mírou úmrtnosti: počet mrtvých je v porovnání s celkovým počtem nakažených poměrně nízký. Podle údajů Univerzity Johnse Hopkinse měla například Itálie v úterý více než dvakrát tolik případů jako Německo, úmrtnost tam ale byla více než 20x vyšší. Proč?
„Upřímně řečeno toho zatím víme ještě málo“, říká Richard Pebody, expert Světové zdravotnické organizace (WHO) německé tiskové agentuře DPA. „Míra úmrtnosti je záhadou.“ Varuje před přímým srovnáváním jednotlivých zemí, protože rámcové podmínky jsou v každé zemi různé. „Bylo by to jako srovnávat jablka s hruškami.“ Je tu ale několik možností vysvětlení, které všechny hrají určitou roli.
Doba epidemie: „Itálie, Španělsko, tyto země jsou pravděpodobně již v epidemii dál, než nakolik pokročila epidemie v Německu“, myslí si Pebody. Tam se zřejmě objevily první případy daleko dříve, aniž byly rozpoznány a vir se proto pravděpodobně nepozorovaně rozšířil mezi obyvatelstvem. Po infekci chvíli trvalo, než se objevily potíže. Mnoho pacientů je týdny na jednotkách intenzivní péče, než nakonec zemřou.
Stáří: protože se v mnoha zemích málo testuje, je znám jen průměrný věk prokazatelně infikovaných. Nejspíš ale bude mnoho mladších, kteří vir rovněž měli a necítili žádné nebo jen velmi slabé příznaky.
Mezi prokazatelně infikovanými je průměrný věk v Itálii daleko vyšší než v jiných zemích, včetně Německa. „Průměrné případy onemocnění COVID-19 v Německu: 45 let, v Itálii 63 let“, tweetoval začátkem týdne německý výzkumník populace Andreas Backhaus. Na internetové platformě Medium porovnává Jižní Koreu a Itálii ve dny, kdy měly zhruba stejný počet infikovaných. V Jižní Koreji bylo z prokazatelně infikovaných zhruba 9 % osob ve věku nad 70 let, v Itálii to bylo více než 40 %. U mladších lidí doprovází nemoc spíše lehké příznaky.
Německý Institut Roberta Kocha (RKI) uvádí pouze věkovou skupinu nad 60 let, ne nad 70 let. Ale dokonce i zde leží v Německu podíl výrazně pod italskými hodnotami. Začátkem týdne bylo v Německu 19 % prokazatelně infikovaných ve věku nad 60 let, více než polovina se nachází v kategorii 35 až 59 let. Právě s ohledem na Itálii je nutné zdůraznit: jde pouze o prokázané případy.
Poznámka 1: jak uvádí deník Die Welt ve čtvrtek 26. března, někteří italští politikové a úřady mají podezření, že počty úmrtí v důsledku onemocněné COVID-19 nesedí. Například v obci Nembro u Bergama bylo zatím oficiálně nahlášeno 31 úmrtí. Starosta Claudio Cancelli a jeho spolupracovník Luca Foresti porovnali toto číslo s průměrnou úmrtností v období leden až březen z předchozích let. „Počet případů úmrtí by za normálních podmínek měl být zhruba kolem 35. V tomto roce jsme jich ale měli 158, tedy o 123 více než v průměru.“ Číslo 31 tedy nemůže souhlasit.
Švýcarsko – druhá Itálie
Testování: uváděné věkové rozložení případů v jednotlivých zemích podává především obrázek o stavu testování v dané zemi. Pokud by se v Itálii testovalo více mladých, smrtnost by zřejmě vypadala zcela jinak. Koordinátor nouzové pomoci Světové zdravotnické organizace (WHO) Michael Ryan upozorňuje na vysoký počet neznámých případů: „V Německu je velmi agresivní testovací strategie, proto tam mezi celkovým počtem infikovaných najdeme i více mírných případů.“
Pebody říká, že v některých zemích jsou zesnulí dodatečně testováni, v jiných zase ne. I to zkresluje statistiku. A také: čím pokročilejší je epidemie, tím těžší je pro danou zemi provádět testování, zdravotní sytém je totiž přetížen. Výzva generálního ředitele WHO Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse proto také zní: „Testovat, testovat, testovat.“ Jednotlivé státy musí vědět, jaká u nich panuje situace. „Žádný požár neuhasíte slepí“, dodal.
Kvalita zdravotního systému: čím lépe budou nemocnice připraveny, tím více zachrání lidských životů, říká koordinátor Světové zdravotnické organizace Pebody. „Když budou nemocnice zahlceny počtem pacientů, je prostou otázkou možností, nakolik může být zaručena přiměřená péče a jestli lze reagovat na každou změnu pacientů na jednotkách intenzivní péče.“ Rozhodující jsou tři faktory, říká Pebody: počet lůžek na JIP, dostatek ochranných pomůcek a dobře vyškolený personál na jednotkách intenzivní péče.
Itálie se zhruba 60 miliony obyvateli měla podle údajů úřadů před koronakrizí 5.000 lůžek intenzivní péče. Velká Británie s 66 miliony obyvateli jich má podle údajů národní zdravotnické služby 4.100. Německo se zhruba 80 miliony obyvatel jich má přibližně 28.000 a tento počet má být nyní dokonce zdvojnásoben. (Německo má v přepočtu 29 lůžek intenzivní péče na 100 tis. obyvatel, Česká republika 11, pozn. red., více i zde).
Včasná a důsledná opatření
Experti se shodnou, že důsledné a přísné testování, izolování infikovaných a karanténa osob, které byly s infikovanými v kontaktu, epidemii zbrzdí. Jižní Korea a Singapur to předvedly. V jiných zemích je třeba k dosažení zpomalení šíření koronaviru vyhlásit i zákazy vycházení, konstatuje WHO. Smrtnost, v Německu zatím 0,4 % (ve pátek kolem 0,6 %), je v Jižní Koreji téměř 1 %, v Singapuru zhruba 0,3 %.
Asijské dohledové metody jsou ale pro Evropany dost drsné: v Singapuru nyní existuje aplikace pro chytré mobilní telefony, která pomocí bluetooth pozná, kdo se více jak 30 minut zdržoval méně než 2 metry od infikované osoby.
Poznámka 2: jiný článek čtvrtečního vydání Die Welt uvádí, že se virolog a poradce německé vlády v otázkách koronakrize Christian Drosten z berlínské Charité ve čtvrtek v poledne na tiskové konferenci za přítomnosti ministryně pro vzdělávání Anjou Karliczekovou (CDU) vyjádřil i k nízkému počtu smrtnosti v Německu. Hlavní příčinu vidí ve vysokém počtu testů. Odhadem je nyní v Německu prováděno 500.000 testů týdně. Předseda představenstva Charité Heyo Kroemer dodal, že Německo začalo také testovat dříve než jiné pandemií koronaviru SARS-CoV-2 postižené země.
Poznámka 3: předpokládá se, že kdo prošel chorobou COVID-19 je imunní a mohl by jít normálně do práce. Tím se nyní má zabývat studie, na kterou se chystají v Německu. Informuje o tom páteční Der Spiegel. Studie, která zatím ještě nezískala povolení, by měla být zahájena v dubnu a během výzkumu by mělo být odebráno přes 100.000 vzorků krve. Jejím cílem je zjištění skutečného rozsahu infekce, protože jen tak lze získat reálný přehled o úmrtnosti a plánovat zmírnění opatření, jako např. otevření škol. Výsledky studie by měly být známy koncem dubna. „Imunní osoby by mohly dostat něco jako očkovací průkaz, který by je osvobodil z nařízených omezení“, řekl epidemiolog Gérard Krause z Helmholtzova centra pro výzkum infekcí v Braunschweigu, které má celou studii koordinovat.
Profil Christiana Drostena najde v odkazu níže, všechny články o pandemii COVID-19 najdete ve speciální rubrice.
