Koronapopírači a antivaxeři používají službu Telegram, aby dali volný průchod svým násilnickým fantaziím. Stát proti nim chce zakročit. Ale jak? Před novou německou ministryní vnitra stojí nelehký úkol.
„Nemluvíme jen o několika chatech na Telegramu,“ říká duryňský šéf Úřadu na ochranu ústavy Stephan J. Kramer, „ale o stovkách chatů.“ Jde o šifrované zprávy, v nichž koronapopírači a odpůrci očkování dávají volný průchod svým násilnickým fantaziím. Skutečnost, že se nejedná jen o prázdná slova, lze vnímat různými způsoby: před několika týdny někdo před vchodové dveře duryňského ministerského předsedy Bodo Ramelowa umístil náhrobní svíci. Zvláště šokující je vražda studenta v Idar-Obersteinu, kterou v září spáchal maskovaný koronapopírač.
Radikalizovaná část dezinformační scény chce šířit strach a zděšení a svá slova podpořit činy. Radikálové argumentují, že demonstrace a protesty už nestačí k tomu, aby si získali pozornost politiků. Stát tedy musí jednat. Ale jak? O tom se nyní v Německu rozhořela debata.
Psychiatrička Heidi Kastnerová: „Hloupost zažívá v koronakrizi konjunkturu“
Problém je, že ti, kteří prostřednictvím chatovací aplikace Telegram podněcují ostatní koronapopírače k násilí, již nelze přivést k rozumu, říká Kramer. „Ti chtějí vyvolat rozruch,“ říká Kramer – a vyzvat k souboji stát.
Bezpečnostní složky se sice mohou k takovým chatům připojit, infiltrovat se do nich jako údajně podobně smýšlející lidé a sledovat tak komunikaci. Na to však zradikalizovaní odmítači korony již reagují. Mažou své chatovací skupiny a zakládají nové. Je to hra na kočku a myš.
Zde měl pomoci zákon o sociálních sítích
Zákon G10 například umožňuje zpravodajským službám za určitých podmínek číst šifrovanou komunikaci. Celá věc je politicky kontroverzní. Nová spolková vláda složená z SPD, Zelených a FDP chce vyzkoušet možnosti státního dohledu a případně je i omezit. Bezpečnostním orgánům má pomoci také zákon o sociálních sítích (tzv. „Netzwerkdurchsetzungsgesetz„, pozn, PQ). Podle něj musí poskytovatelé, jako je Telegram, hlásit Spolkovému kriminálnímu úřadu (BKA) kriminálně relevantní zprávy.
Některé aspekty stávajícího zákona o sociálních sítích jsou skutečně smysluplné, říká Konstantin Kuhle, zástupce vedoucího parlamentní skupiny FDP. „Zákon například stanoví, že platformy působící v Německu musí být přístupné úřadům – například tím, že uvedou oprávněného zástupce, kterému lze doručovat úřední dopisy. Bez ohledu na to, jakým způsobem bude proti kriminálnímu obsahu na Telegramu zakročeno, musí společnost v každém případě spolupracovat s bezpečnostními orgány, pokud chce v Německu působit.“
„Telegram porušuje německé zákony“
Situace je však taková, že poskytovatel chatovací platformy Telegram tato pravidla nedodržuje. „Společnost tak porušuje německé zákony,“ zdůrazňuje Kuhle. „Nová spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová a nový spolkový ministr spravedlnosti Marco Buschmann mají pravdu, když dávají najevo, že si to stát nesmí nechat líbit.“
Za spikleneckými teoriemi vězí často strach
Co to ale znamená konkrétně? „Nový spolková ministryně vnitra Faeserová zatím učinila jen mlhavá prohlášení,“ kritizuje expert CDU na vnitro Alexander Throm. „Očekáváme, že předloží konkrétní návrhy.“ Měla by se například připojit k požadavku konference ministrů vnitra na právní úpravu, která by umožnila jednoznačnou identifikaci zločinců na internetu.
Zákon je neúčinný a kontroverzní
Spolková ministryně vnitra má totiž hned na začátku svého funkčního období před sebou mamutí úkol v souvislosti s výzvami k násilí na internetu: „Celé roky jsme nevěděli, kde jsou lidé odpovědní za Telegram,“ říká šéf Úřadu na ochranu ústavy Kramer. Nejprve se tvrdilo, že pocházejí z Moskvy, mezitím se objevilo podezření, že jsou na Blízkém východě. Neexistuje žádná doručovací adresa, na kterou by německé úřady nebo ministerstva mohli podat stížnost. Zákon o sociálních sítích je v tomto případě neúčinný.
Obecně je zákon kontroverzní. Mnozí volají po jeho revizi. „Zavazuje sociální sítě, aby samy mazaly trestný obsah,“ říká Kuhle. Problémem z jeho pohledu je: „V Německu musí o trestnosti jednotlivých obsahů rozhodovat soudní orgány, nikoliv soukromé společnosti.“ Jako provozovatelé platforem jsou ve střetu zájmů. Jinými slovy, ve skutečnosti neradi mažou obsah, který se týká trestního práva, protože profitují z dosahu a rychlosti výroků na svých platformách.
Povinnost identifikace a přihlašovací past
Ministr vnitra Dolního Saska Boris Pistorius požaduje, aby uživatelé, kteří sdílejí trestně relevantní zprávy, byli následně identifikovatelní. Myslitelná je například povinnost identifikace. Osoby, které chatují přes Telegram, nemusí uvádět svá skutečná jména, ale musí poskytovateli zanechat své údaje, aby je bylo možné dodatečně identifikovat v případě trestného činu.
Politoložka o odpůrcích očkování: „Je absurdní, co označují za fašistické“
Pistorius poukazuje na to, že koaliční smlouva také umožňuje přihlašovací past. Pokud například radikalizovaný popírač vyzývá k vraždě, jiný uživatel by mohl příspěvek nahlásit policii. Pokud se prvotní podezření potvrdí, může policie aktivovat přihlašovací past. Pokud se tentýž extremista znovu přihlásí ke svému účtu, past sklapne: zachytí IP adresu. Policie by mohla tyto údaje použít k vyžádání totožnosti od poskytovatele telekomunikačních služeb.
Řešení na mezinárodní úrovni
Německá politika bude nakonec pravděpodobně schopna vyřešit problém s poskytovatelem služby Telegram pouze na mezinárodní úrovni. A i to bude dost obtížné. Šifrovaná komunikace je dvousečná zbraň. V demokratických zemích ji mohou radikálové využívat k šíření nenávisti a podněcování násilí. V autokraciích mohou naopak lidskoprávní aktivisté s pomocí šifrovaných sítí komunikovat v utajení. Nikdo proto vlastně nechce šifrovanou komunikaci skutečně zakázat.
Evropská unie uznala, že je třeba jednat, řekl Kuhle. Nyní se musí vyjasnit, jak se vypořádat se službami, jako je Telegram, které nejsou sociální sítí v klasickém slova smyslu, ale zároveň mají mnohem větší dopad a dosah než prosté služby typu messenger.
Politikům je však také jasné, že Německo nemůže čekat, až se Brusel rozhoupe. Hrozba malé extremistické menšiny koronapopíračů a antivaxerů, která se před ničím nezastaví, je příliš velká. „Politici příliš dlouho sledovali radikalizaci popíračské scény a v létě, když počet nakažených klesl, pravděpodobně doufali, že se problém vyřeší sám od sebe,“ říká Kramer. Výsledkem je, že se mezitím nechali zradikalizovat i někteří lidé ze středních vrstev.
Navštivte i naše specializované rubriky o Německu, koronakrizi nebo spikleneckých teoriích a dezinformacích.
