Znásilňování, bomby svržené na nemocnice a supermarkety: když si Západ myslí, že krutější už to být nemůže, Putinovi vojáci předchozí krutosti ještě překonají – a uříznou ukrajinskému zajatci zaživa varlata. Ruský režim pohrdání lidmi ještě podněcuje. Jak to všechno chápat?
V těchto dnech a týdnech se na Ukrajině stále častěji objevují malá, ale autentická hororová videa.
Někdy uvidíte uříznutou lidskou hlavu napíchnutou na plotě. Jindy spatříte trup člověka, kterému právě usekli obě ruce. Mezitím se objeví rozesmátí vojáci ruské armády. Hrdě pózují před svým digitálním publikem s vlastnoručně vyrobenými hrůznými trofejemi.
Sekvence tohoto druhu se pilně sdílejí na ruských kanálech chatovací aplikace Telegram. Západní sociální sítě je naopak okamžitě vyřadí z oběhu a příslušné účty zablokují.
Příliš brutální pro Twitter i Tagesschau
Minulý víkend došlo k dalšímu takovému případu. Na videu je vidět, jak dva rusky mluvící muži v maskáčích uřezávají zaživa varlata svázanému ukrajinskému vězni s roubíkem. V pozadí parkuje ruské armádní vozidlo s velkým bílým „Z“ na kapotě. Pachatel má na hlavě tmavou čepici s širokým okrajem a modré latexové rukavice, používá odlamovací nůž koberce. Na videu je slyšet vzkaz ukrajinským matkám, aby své syny raději neposílaly do války proti Rusku.
Twitter video smazal – a vyvolal tím zcela zvláštní debatu. Například liberální ukrajinská poslankyně Inna Sovsunová protestovala: „Twitter se rozhodl, že je to příliš kruté. Přesně to se ale právě děje. Odstranění videa na tom nic nemění.“
Video: „To celé má rozměr, který přesahuje vše, co jsem kdy viděl.“
Brutalita Rusů při jejich akcích na Ukrajině totiž nabyla takových rozměrů, že se již nesmí konkrétně zobrazovat v mainstreamových západních médiích Západu, už jen z důvodů ochrany mládeže: bylo by to příliš znepokojivé, ať už na Twitteru nebo ve zprávách.
Těžko snesitelné obrazy z Ukrajiny vznikají nejen v několika temných mučírnách Rusů. Vznikají nepřetržitě, po celé zemi, za bílého dne, a to i při drobných incidentech, které se ani nedostanou do západních zpráv.
Například v Mykolajivu se Rusům 29. července 2022 zalíbilo bombardování obytné čtvrti. Aby zabili a zmrzačili co nejvíce lidí, čekali, až se ulice a náměstí zaplní.
Proč válka? Einsteinův a Freudův pokus o odpověď
Krvavá lázeň začala v 9.45 a jen na autobusové zastávce, kde se prodával chléb, smetla dvanáct lidí. Pět z nich bylo zabito na místě, sedm dalších bylo převezeno do blízkých nemocnic, některým ze zranění trčely kosti a jejich šance na přežití byly dost nejisté.
Moskevský „dvojitý úder“ zabíjí i záchranáře
Analytici NATO si s hrůzou uvědomují, že ruské aktivity lze jen stěží vysvětlit použitím klasických vojenských postupů. Ruská armáda se stále otevřeněji chová jako teroristická organizace.
Připustit si myšlenku čistého teroru jako válečného cíle vyžaduje určité úsilí, ale může to být užitečné. Ti, kdo se zabývají logikou teroru, najednou nacházejí vysvětlení i pro dříve nevysvětlitelné, od rozporuplného pohybu ruských vojáků tam a zpět na bojišti až po bombardování ukrajinské porodnice 9. března 2022.
Vladimir Putin se nesoustředí na ten či onen vojenský cíl, ale především na vyhlazení ukrajinského lidu. Přesný průběh událostí pro něj není tak důležitý; rozhodující je, že nakonec Ukrajinci buď z Ukrajiny utečou – nebo zemřou.
Sofi Oksanen: „Ideologicky jednotní“
Neexistuje otázka vedlejších škod jako v případě jiných válek a jiných mocností. Sice čas od času dojde i k tomu, že Rusové na Ukrajině zaútočí i na vojenské cíle. Podle zprávy deníku Kyiv Independent však oproti dosud přibližně 300 ruským útokům na vojenské cíle na Ukrajině stojí nejméně 17 300 ruských útoků na civilní cíle. Na mnoha místech bylo zničeno 50 % všech obytných budov. Pokud si vezmeme za měřítko Putinovu vůli ničit, jeho na Západě často zesměšňované tvrzení, že vše jde podle plánu, se už nezdá být zcela absurdní.
Po ruském bombardování obytných oblastí často následují útoky na nemocnice. Tak tomu bylo i v Mykolajivu. Po bombardování tříštivými bombami z 29. července se 1. srpna pod ruskou palbou otřásla pohotovostní nemocnice: byl zničen sklad léků a vozový park záchranářů.
Stejně jako v Sýrii se Rusové na Ukrajině uchylují k vražedné metodě zvané „double tap“ (dvojitý útok). V první vlně útoků je zapáleno nákupní centrum. Po určité době pak následuje druhé bombardování, které má zabít první zasahující: záchranáře, lékaře, hasiče, policisty a dobrovolníky.
Krutostí ke štěstí?
Novinářka CNN Clarissa Wardová tento ruský vzorec zdokumentovala v reportáži z Charkova již v dubnu 2022. 20. července 2022 představili lidskoprávní aktivisté z exilového Syria Justice and Accountability Center (Centrum pro spravedlnost a odpovědnost v Sýrii) dosud nejpodrobnější studii o ruských útocích na humanitární pracovníky v v této zemi. Název: „When the planes return“ (Když se letadla vrátí). Podrobně je zdokumentováno 58 nelidských útoků tohoto druhu.
„Ruské štěstí – to znamená nadvládu.“
Viktor Jerofejev, ruský exilový spisovatel
Zatímco v každém demokratickém státě na světě by válečné zločiny vedly k odhalení a skandálům, v Rusku platí jiné zákony. Porušení zákona je dokonce oficiálně vyžadováno, pokud se týká těch, kteří jsou vnímáni jako méněcenní, tedy například Ukrajinců.
Ruské velvyslanectví v Londýně například ve svém tweetu vážně požadovalo, aby Rusko ukrajinské zajatce z azovských oceláren nestřílelo, ale věšelo: „Zaslouží si ponižující smrt.“
Smrt rakouské lékařky: Kde se bere tolik nenávisti?
Twitter nechal tweet na síti, přestože ruská diplomatická mise, jak americká společnost vysvětlila, „porušila pravidla Twitteru týkající se nenávistného chování“. Twitter se však rozhodl, že „může existovat veřejný zájem na tom, aby tento tweet zůstal přístupný“.
Odkud se tato touha po krutosti bere? Může za všechno vždy Putin – nebo v Rusku v tuto chvíli působí širší, hlubší společensko-kulturní síly?
Do Německa uprchlý ruský spisovatel Viktor Jerofejev v těchto dnech ve své eseji napsal, že Putin „rozluštil tajemství národního štěstí“. Putin pochopil, že pro ruský lid není na prvním místě ani pohodlí, ani životní úroveň, ani přátelství se Západem. Rusové mají jiné standardy štěstí. „Ruské štěstí – to znamená nadvládu,“ píše Jerofejev. „Ruské štěstí spočívá v porušení každé normy.“
Jerofejev: „Moji krajané nejsou na demokracii připraveni“
Jerofejevovy teze jsou provokativní. To, co se v současnosti děje na Ukrajině, jim však neodporuje.
